Zálohy na „petky“? „Bordeláři“ je budou dál odhazovat v přírodě, tvrdí ministerstvo

„Ze 33 zemí světa se zálohovým systémem se pouze v šesti z nich dosahuje devadesáti procentního sběru PET lahví, většina zemí toho nedosahuje. Výpočty iniciativy Zálohujme jsou chybné a míchá dohromady živnostenský a domovní odpad,“ uvedl jeden z autorů studie Aleš Rod z CETA.

Podle studie by zavedením zálohového systému pokleslo třídění ostatního materiálu, v Německu podle autorů kleslo třídění o jedenáct procent. „Zálohy by omezily třídění komunálního odpadu u tří procent spotřebitelů, což ve výsledku činí úbytek o 8200 tun ročně v třídění sběru. V případě německého scénáře by to bylo o 59.200 tun méně,“ řekl Rod.

Zálohy na PET lahve i plechovky? Pivovary jsou pro kvůli plýtvání a odhazování v přírodě

Chování těch, kteří netřídí, zálohy nezmění

Podle výsledků studie zálohový systém neřeší problém pohozeného odpadu v přírodě, takzvaného litteringu. Autoři studie zhodnotili, že záloha tři koruny za PET lahev nezmění chování znečišťovatelů a v litteringu budou pokračovat. „Velkým problémem jsou černé skládky a další nezákonné nakládání s odpady a nelze očekávat, že toto by zálohový systém zlepšil,“ dodal Rod.

Systém by podle iniciativy Zálohujme byl financován mimo jiné z nevyplacených záloh. „To ale způsobí, že čím bude systém efektivnější, tím se dostane do větších finančních problémů. Pokud nevrácené zálohy budou činit deset procent, jak tvrdí iniciativa, budou příjmy při dosažení devadesáti procentního sběru kolem 468 milionů korun. Při 92 procentech klesnou příjmy na 374 milionů. Pokud by se vysbíraly všechny PET lahve na trhu, tak příjmy klesnou na nulu,“ vysvětlil Rod.

Papírová taška zlem, igelitka je ekologičtější. Bez recyklace ale končí v žaludcích ryb

Česko zrecyklovalo minulý rok 81 procent PET obalů

Podle autorů studie iniciativa Zálohujme nepočítá s dodatečnými náklady na dopravu, hygienu, infrastrukturu a další. Systém je například podle Roda také složité zrušit, pokud by nefungoval. Muselo by dojít k jeho přeměně, což by s sebou neslo další náklady.

„Ročně vznikne v Česku 1,2 milionů obalů. Z nich je 250.000 plastových a z těch je jen 51.000 tun z PET. Systém tedy pokryje malou část odpadu,“ řekl Manhart. Podle MŽP je nutné zahustit síť pro třídění odpadu a zavést principy odpovědnosti výrobce vzhledem k novým směrnicím omezujícím jednorázový plast.

Stanovisko ministerstva zarazilo Karlovarské minerální vody. Podle PR manažerky firmy Andrey Brožové společnost studii zatím k dispozici nemá, ale i z jejích částí došla k závěru, že neobsahuje přesné informace. „Například studie tvrdí, že 90% úspěšnosti sběru PET lahví dosahuje „pouze“ 6 zemí, kde jsou zavedeny zálohy. Neuvádí už ale, že 5 z 10 evropských zemí se zavedenými zálohami této úrovně sběru dosahuje a na druhou stranu ze zemí, které zálohový systém nemají, 90% úspěšnosti nedosahuje žádná,“ řekla Blesk Zprávám Brožová. Společnost podle ní také postrádá konstruktivní debatu. „Na zástupcích MŽP bylo dnes vidět málo skrývané uspokojení, že konečně dostali do ruky něco, co jim umožní setrvat na jejich negativních stanoviscích vůči zálohám,“ doplnila Brožová.

Česko má podle MŽP jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a plastů v Evropské unii. V roce 2018 bylo, jak tvrdí Smrž, z 51.200 tun PET lahví zpětně vybráno 81 procent.