Praha má za pacienty i šestkrát víc než zbytek Česka. Senátoři ženou vyhlášku k soudu

„Dlouhodobě úhradové vyhlášky způsobují, že kvalita zdravotní péče není dána tím, co je pro člověka nejvýhodnější z hlediska péče o jeho zdraví, ale tím, co je nejvýhodnější dělat z hlediska toho, jak je napsaná vyhláška a jakým způsobem jsou hrazené zdravotní výkony,“ řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

Autoři stížnosti chtějí poukázat na to, že úhrady za výkony se napříč regiony liší až několikanásobně. „Považuji za trestuhodné, aby existovaly neopodstatněné a neodůvodněné rozdíly v úhradách zdravotnickým zařízením za péči o pacienta,“ řekl senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), který je nositelem stížnosti. Podle něj nemocnice v Praze dostávají v přepočtu na počet obyvatel 3,5krát více než nemocnice ve Zlínském kraji, ze kterého Valenta pochází. Narovnání plateb by podle něj kraji přineslo 1,2 miliardy korun navíc.

Lékařka Lucie z Motola léčí děti s rakovinou: „Dětská onkologie není o umírání, ale o životě“

Platby paušálem místo plateb za jednotlivé pacienty podle právníka Ondřeje Dostála způsobují to, že péče není stejně dostupná v různých měsících roku. „Nemocnice si musí spočítat, zda se jí před koncem roku vyplatí pacienta vzít, nebo ho přeložit až na příští rok,“ uvedl.

Problémy jsou podle Vystrčila také v ambulantní péči. Praktickým lékařům se podle něj nevyplatí návštěvní služba, proto si jejich pacienti častěji volají zdravotnickou záchrannou službu, která je ale pro systém dražší. Platby ambulantních lékařů zase vycházejí z průměrů za předloňský rok, takže se jim nevyplatí ošetřit pacientů víc.

V Česku vymírají doktoři. Lékařské fakulty lanaří mladé, vláda jim přidala 135 milionů

„V praxi dochází k tomu, že narůstají ekonomické ztráty řady zdravotnických zařízení, finanční prostředky nejsou rozdělovány spravedlivě, zhoršuje se lékařská péče a prohlubuje nedostatek zdravotníků,“ doplnil Vystrčil. Podání stížnosti je podle něj jedinou možností senátorů, jak přispět k řešení.

Boj o úhrady se táhne přes dvacet let

Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně, poprvé už v roce 1996. Podle Dostála stížnost vychází právě z jeho předchozích stanovisek. Stejné výhrady jako letos měli senátoři už v roce 2015. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech ČR. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje nový systém úhrad založený na platbě za diagnózu (DRG) už několik let. Revize úhrad, která má platby nemocnicím sjednotit, má být dokončena v příštích dvou letech. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve řekl, že „stínově“ se bude pro porovnání péče vykazovat podle nových pravidel už příští rok, aby bylo porovnání se stávajícím systémem. Postupně by se měla péče začít nově hradit od roku 2020, už od příštího roku bude mít podle DRG péči proplácenou akutní lůžková péče v psychiatrii.

Částky za úhradu nemocniční péče přepočtené na obyvatele a rok

zdroj: ODS podle ÚZIS za rok 2015