Zemřel poslanecký matador ČSSD Laštůvka. Vězněný chartista odmítal styky s StB

„Dovolte mi jednu smutnou zprávu, dnes ráno nás navždy opustil Ing. Vladimír Laštůvka. Člověk, kterého jsem si hluboce vážil, člověk, od kterého jsem se v politice, ale i životě mnoho naučil. Sociální demokrat, politik s nesmírnou znalostí a přehledem,“ napsal na Twitteru místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna, který v minulosti působil právě jako Laštůvkův asistent. 

Dovolte mi jednu smutnou zprávu, dnes ráno nás na vždy opustil Ing. Vladimír Laštůvka.
Člověk, kterého jsem si hluboce vážil, člověk od kterého jsem se v politice, ale i životě mnoho naučil.
Sociální demokrat, politik s nesmírnou znalostí a přehledem . 🇨🇿 pic.twitter.com/xrdykc7rEi

— Jaroslav Foldyna (@FoldynaJaroslav) 27. září 2018

Jaderný fyzik, za komunistů topič, po revoluci poslanec

Vladimír Laštůvka byl otcem tří dětí, které měl s manželkou Helenou, oční lékařkou. A také zkušeným poslancem - tuto funkci zastával již v letech 1990 až 1992 a poté znovu v samostatném Česku dlouhých 10 let od června 1996 do června 2006.

Původní profesí však byl jaderným fyzikem, kterého vystudoval na fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT. Ovšem také pronásledovanou osobou za minulého režimu - dva a půl roku strávil ve vězení na Borech a ke vědecké dráze se již nevrátil, pracoval jako topič či betonář.

Již v prvních svobodných volbách byl jako kandidát Občanského fóra za Severočeský kraj v červnu 1990 zvolen jako poslanec do České národní rady (ČNR). Zároveň se stal předsedou výboru pro životní prostředí. Ve Sněmovně v barvách ČSSD v letech 2002 až 2006 působil jako předseda zahraničního výboru.

Kauza StB: Laštůvka tvrdil, že byl rebel

V roce 2003 ČT uvedla, že byl Laštůvka dle databáze ministerstva vnitra informátorem StB, to Laštůvka odmítl a rázně vyloučil. Naopak se považoval za aktivního odpůrce komunistického režimu.  V roce 1965, kdy studoval na ČVUT, byl s Laštůvkou podle databáze ve styku druhý odbor bezpečnosti, zaměřený na mládež a studentstvo. Laštůvka se však bránil, že má negativní lustrační osvědčení.

Pohřeb lobbisty Šloufa: Zeman chyběl. Dorazili Nejedlý, Foldyna i podnikatel Kočka

Otázku jeho spolupráce s StB probírala již někdejší Česká národní rada (ČNR). Vyšetřovací komise pro otázky lustrací ho začátkem devadesátých let označila za informátora StB od dubna 1965 do června 1967 pod krycím jménem Vladimír. V květnu 1967 s ním StB podle zprávy ukončila spolupráci mimo jiné proto, že trvale otevřeně projevoval nezájem o další spolupráci.

V rozpravě k údajné spolupráci s StB v listopadu 1991 mnozí poslanci ČNR vystupovali na obhajobu poslance Laštůvky především s poukazem na to, že po ukončení spolupráce byl v registru svazků StB veden jako nepřátelská osoba a byl komunistickým režimem perzekvován. Sám Laštůvka na své internetové stránce dříve uváděl, že byl v letech 1964 až 1968 studentským rebelem, jenž byl posléze za Gustáva Husáka odsouzen za podvracení republiky na 2,5 roku.

Semináře v Moskvě

Coby poslanec kritizoval letecké údery NATO v Jugoslávii, později považoval za naprosto nepřijatelné umístění amerických posádek na území ČR. „Bral bych takový krok pro sebe za zcela neakceptovatelný a budu dělat všechno, abych realizaci takovéto myšlenky pokud možno podstatně ztížil,“ řekl v roce 2003 Právu s tím, že má s pobytem cizích vojsk na svém území negativní historickou zkušenost.

Jeho proruské smýšlení se však přetřásalo i později. V roce 2009 řešila MF Dnes jeho pravidelnou účast na seminářích Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů MGIMO, tedy školy, která vznikla už za Stalinovy éry v době druhé světové. Laštůvka tehdy přiznal, že tam občas vystupuje a mrzelo ho, že má škola v Česku špatnou nálepku. V minulosti se o něm spekulovalo jako o možném velvyslanci v Moskvě. Jeho jmenování však narazilo ve vládě i u prezidenta, uvedla v roce 2005 ČTK. 

Váhal s podporou Paroubka

Laštůvka také platil za spojence bývalého ministra zahraničí Jana Kavana, v roce 2006 se však na kandidátce do dalších voleb neobjevil již ani jeden z nich. Laštůvka byl zakladatelem levicové frakce v ČSSD a v roce 2005 váhal nad podporou vlády Jiřího Paroubka - spolu s Kavanem patřili mezi několik ze 70 rebelujících poslanců a několik dnů Paroubka svým váhavým postojem k podpoře kabinetu napínali.