21°C
Po Belgii vyhrožuje Česku i Merkelová. Česko jako „odkladiště“ migrantů do Německa?
Evropa má problém s řešením migrační krize a i když přerozdělování migrantů příliš nefunguje, unijní špičky dál prosazují migrační kvóty. Nedávno se kvůli nedostatku solidarity opřel do států visegrádské čtyřky belgický premiér Charles Michel, nově se překvapivou změnou postoje připojila i německá kancléřka Angela Merkelová. Co na to říkají čeští politici?
Merkelová podmínila čerpání EU fondů ochotou přebírat uprchlíky
Angela Merkelová ve svém projevu minulý čtvrtek před začátkem neformálního summitu EU uvedla, že „solidarita nemůže být jednosměrná ulice“ a poznamenala, že čerpání peněz ze strukturálních fondů by mělo být navázáno na ochotu podílet se na přerozdělování uprchlíků. „Zároveň s rozdělováním strukturálních fondů musíme zajistit, aby kritéria pro přidělování v budoucnu odrážela zapojení mnoha regionů a obcí do přijímání a integraci migrantů. “
Merkelová se tak poprvé přiklonila k rétorice některých členů sociální demokracie i některých unijních lídrů, kteří čerpání dotací z evropských fondů opakovaně spojují s větší ochotou některých zemí EU podílet se na přerozdělování uprchlíků. To se týká především zemí visegrádské čtyřky, které přerozdělování běženců mezi země EU dlouhodobě odmítají.
Ještě v srpnu 2017 ale byla Merkelová proti tomu, aby se otázka přerozdělování uprchlíků spojovala s čerpáním evropských fondů.
Zahradil: Merkelová obnovuje tlak na střední Evropu
V souvislosti s reformou unijního azylového systému se však vše rychle mění. Ještě v lednu se europoslanec za ODS Jan Zahradil v rozhovoru pro Český rozhlas plus domníval, že máme uzavřené nějaké dohody o tom, že se nám kvóty nebudou vnucovat silou a že stále máme prostor pro vyjednávání.
„Paní Merkelová, s velkou koalicí v zádech, se cítí sebejistě a obnovuje tlak na střední Evropu. Chce si z nás udělat odkladiště migrantů, kteří se už nevejdou do německého sociálního systému. Musíme se připravit na principiální střet,“ myslí si Zahradil dnes. Podle Zahradila musí česká vláda říci, že přerozdělování migrantů nebude respektovat, ani když budeme přehlasováni. „ Ať druhá strana odkryje karty a ukáže, kam až je ochotna zajít,“ dodává Zahradil pro Blesk Zprávy.
Europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) si myslí, „že pokud má mít financování ze strany EU evropskou přidanou hodnotu, tak určitá míra legislativních podmínek je potřebná, ovšem evropské finance se nesmí stát nástrojem nátlaku na členské státy, jako je tomu v případě migračních kvót,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
Dlabajová: Merkelová je doma pod tlakem
Podle Dlabajové si lze změnu v názoru paní Merkelové vysvětit tím, že je nyní očividně pod nátlakem a potřebuje si na své národní půdě nasbírat politické body. „Scénář červnového summitu si prozatím nehodlám odhadovat, ale věřím, že se nám do té doby podaří nalézt společné řešení a lépe komunikovat důvody a zejména argumenty našeho odmítavého přístupu k povinnému přerozdělování prostřednictvím kvót, které zkrátka v praxi nefungují,“ dodala Dlabajová.
Zdechovský: Zbytečně agresivní vyjádření
Podle europoslance Tomáš Zdechovského (KDU-ČSL) jde Merkelová zbytečně do agresivních vyjádření, která jsou navíc nesmyslná. „ Evropské fondy jsou určené na dorovnání úrovně mezi členskými státy. Není to žádný dar Německa někomu. Proto její opakované vyhrožování státům střední a východní Evropy beru za součást sebeklamu, kterým trpí řada západních politiků. Navíc je to kontraproduktivní a posiluje to spíše euroskepticismus,“ upřesňuje Zdechovský pro Blesk Zprávy.
Kromě toho se domnívá, že solidaritu navíc mohou státy projevit i jinak. Například vysláním vojáků a policistů na hranice, finančním příspěvkem nebo zakoupením technického vybavení. Samotná relokace se ukazuje jako velmi neefektivní, protože při ní dochází k sekundárním pohybům. „To se stalo i při tom původním rozdělení, kdy se část uprchlíků z baltských států sebrala a odešla do západoevropských zemí,“ dodává Zdechovský.
Charanzová: Červnový summit nebude žádná selanka
Dita Charanzová (ANO) si myslí, že projev Angely Merkelové musíme v první řadě vidět skrz německou politiku. Sama Merkelová se dostala pod palbu kritiky z mnoha stran nejen kvůli svému postoji v době vrcholící migrační krize, také i kvůli výsledku povolebních vyjednávání, která končí vytvořením velké koalice. „Nechci ale tvrdit, že je to jeden projev, který nic neznamená,“ upřesňuje pro Blesk Zprávy a se svými kolegy se shoduje, že „červnový summit jistě nebude žádnou selankou, očekávám tvrdá politická jednání před summitem i během něho. Jak dopadne, si dnes netroufám odhadnout, stále ale doufám, že pro nás příznivě. Povinné kvóty nefungují nejen ve státech V4, ale v naprosté většině států EU.“
Charanzová souhlasí s tím, že musíme být při řešení krize solidární, ale pokud se podle ní podíváme na to, jak se Česko v posledních třech letech angažuje, tak jsme velmi solidární země i bez kvót, ať už při poskytování finanční či technické pomoci. Jen v poslední době jsme například vyčlenili na posílení ochrany hranic přímo v Libyi 9 mil. euro, finančně se podílíme na celé řadě dalších projektů a naši policisté pomáhají při ochraně vnější hranice EU.
