Další Buzkovou ČSSD hledá marně, ruší ženské kvóty. Kam zmizely výrazné členky?

Jedno z mála rozhodnutí, které sociální demokraté udělali po vnitrostranickém referendu v roce 2014, může zmizet ze stanov strany už v neděli. Informoval o tom deník Právo. ČSSD se sejde na mimořádném sjezdu po volebním propadáku v říjnu loňského roku. Strana ztratila ve Sněmovně 35 křesel, zbylo jí jich jen 15.

A tak jako se vypařila křesla v dolní parlamentní komoře, odplynuly z nejexponovanějších míst „oranžové růže“, také dříve silné ženy. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová bude místopředsedkyní už jen do neděle, pokud se podaří navolit straně nové vedení, protože svůj post neobhajuje. Post ve Sněmovně na podzim nechtěla a sama často říkala, že se chce více věnovat dětem. Marksová má dvě dcery. 

Možné zrušení kvót považuje stejně jako její kolegyně za krok zpět. „Nejen na kandidátkách, chtějí zrušit i kvóty pro ženy a mladé do 35 let do všech stranických orgánů, tedy i konferencí na všech úrovních, kde se mimo jiné rozhoduje o podobě kandidátek. Já jsem kategoricky proti tomuto rozhodnutí, hází nás to nejméně o 20 let zpět. Ženy i mladí ze stranických orgánů i kandidátek zase zmizí,“ obává se.

„Nemyslím si, že ‚schopné ženy‘ mají šanci se dostat kamkoli stejně jako muži. Po dvaceti letech v ČSSD říkám: Nemají! Chlapi se automaticky dohadují mezi sebou, kvóty byla prozatím jediná záchrana,“ řekla Blesk Zprávám rozhodně.

Volební zemětřesení: Herman, Marksová i Semelová balí kufry. Pirát Bartoš připlouvá

Valachová: Věřím, že „Petry“ ČSSD má 

Druhá z členek bývalé vlády, exministryně školství Kateřina Valachová, se alespoň prodrala do Sněmovny, a to z druhého místa středočeské kandidátky. Zároveň je místopředsedkyní poslaneckého klubu. Na nejvyšší pozice ve straně ale nebude kandidovat ani ona, i když je aktuálně asi nejvýraznější ženskou tváří strany.

„Rovná práva pro ženy – to byla, je a věřím, že bude moderní tvář sociální demokracie. Navíc se jedná o výsledek jednoho z mála stranických referend, který by se měl respektovat. Na místopředsedkyni nekandiduji, ač jsem 15 let v odborném zázemí, ve straně jsem 2,5 roku, nutné jsou čtyři,“ komentovala možnost konce kvót Valachová s tím, že se možná v budoucnu bude chtít do užšího vedení prosadit.

„I v minulosti se sociální demokracie potýkala s problémy při hledání místopředsedkyně. Podle mě byla poslední silnou, úspěšnou a viditelnou sociální demokratkou Petra Buzková. Věřím, že ‚Petry‘ sociální demokracie má – je třeba jim dát prostor a podporu,“ dodala a poukázala tak na fakt, že žádná žena nekandiduje na post 1. místopředsedkyně. Na předsedu pak pouze Romana Žatecká, starostka České Lípy, která ale fakticky zřejmě šance na úspěch proti Hamáčkovi nebo Chovancovi nemá.

Kam zmizela populární žena ČSSD?

Výraznou postavou před volbami byla přitom sympatická čtyřicátnice Lenka Teska Arnoštová, náměstkyně na ministerstvu zdravotnictví, která stála za protikuřáckým zákonem. Ačkoliv Teska Arnoštová kandidovala do Sněmovny z vysokých pozic v Praze, neuspěla. ČSSD totiž v hlavním městě získala jen jediný mandát, ten voliči přiřkli Petru Dolínkovi.

„Co se týká (zrušení) té 40% podmínky, tak to se mi nelíbí. Mrzí mě, že součástí toho návrhu je, že v úzkém vedení chtějí zrušit i to jedno povinné místo pro ženu. Myslím, že to je špatně, krok zpět,“ řekla Blesk Zprávám k návrhu změny stanov. O ženy v politice je prý zájem, o čemž svědčí i jejich posuny v rámci pražské kandidátky.

„Vyhnala“ kuřáky z hospod a dostala metál: Lenku Tesku Arnoštovou ocenilo WHO

„Profesní život je něco jiného než politický život. Tam je žen málo a já se tomu ani nedivím. Skloubení s rodinou je hodně obtížné. Vnímám to sama. O ženách v politice především rozhodují muži, zejména doma,“ míní. Ústup žen v ČSSD pak považuje za „hrozný“.

„Mě to strašně mrzí. Není to fráze, ženy mají jiný náhled v politice než chlapi a ženský prvek je proto důležitý,“ doplnila své argumenty. Sama prý nyní chce dát přednost, stejně jako Marksová, rodině. „Mám obrovský dluh vůči rodině. Ty čtyři roky, které jsem byla na ministerstvu zdravotnictví, jsem hodně času věnovala politice, ministerstvu, a teď vidím, že mám doma pětileté dítě a ten život úplně uběhl,“ přiznala.

Teska Arnoštová se teď vrací do advokacie, se specializací na zdravotnické právo. „Vracím se tedy k reálnému řešení faktických problémů, a vracím se také na akademickou půdu na Právnickou fakultu. Nicméně v sociální demokracii budu nadále spolupracovat,“ odpověděla na dotaz, kam po volbách zmizela.

Návrat první ženy Senátu

Do parlamentu se naopak vrátila někdejší místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Ve sněmovních volbách uspěla z druhého místa ve Zlínském kraji, kde přeskočila lídra Antonína Seďu. I tady ČSSD získala pouze jedno křeslo.

„Doufám, že návrhy na vypuštění záruk alespoň jakéhosi zastoupení žen a mladých na sjezdu neprojdou. Vnímala bych to jako zařazení zpětného chodu ve vývoji sociálnědemokratického hnutí v ČR. Schopných žen je v ČSSD dost. Vyrostly na obcích i v krajích. Rozdíl mezi nimi a muži je jediný – v míře sebevědomí. To je obecný problém zastoupení žen nejen na politické scéně,“ okomentovala návrh na zrušení povinného zastoupení žen na kandidátkách i ve vedení.

Škromach neuspěl, do vedení ČSSD se neprotlačil. Vrací se pučista Zimola

„Kvóty slouží jen k tomu, aby daly těm nesmělým impuls k tomu, aby do toho šli, ať jsou to ženy, nebo mladí,“ doplnila ke smyslu debatovaného rozhodnutí. Ani Gajdůšková se ale do nejužšího vedení netlačí, chce se věnovat poslanecké práci. 

Kandidovat bude Žatecká a pět dalších

Že by se Romana Žatecká postavila po neděli do čela ČSSD, je krajně nepravděpodobné. Na post 1. neboli statutárního místopředsedy nekandiduje žádná žena. Na řadovou místopředsedkyni pak Jitka Dostálová, Jana Fialová, Hana Masáková, europoslankyně Olga Sehnalová a Jana Vajdíková.

Proti nim ale stojí například europoslanec Pavel Poc, „drsný levičák“ Jaroslav Foldyna, exministr Jan Chvojka, exministr Svatopluk Němeček, hejtman Martin Netolický, poslanec Roman Onderka nebo bývalý populární hejtman Jiří Zimola.