Skončí zákaz nákupu o svátcích? Babišova vláda řešila zrušení zákona o otevírací době

Zákon z roku 2016 přišel s tím, že velké obchody musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno jen do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Například o letošním 28. říjnu zjistila pět případů, kdy obchodníci porušili zákaz prodeje. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích.

Nynější nejsilnější strana ve Sněmovně, hnutí ANO, hlasovalo v minulém volebním období spolu s pravicí proti přijetí tohoto zákona. Vyslovili se pro něj hlavně sociální demokraté, lidovci a komunisté. Zrušit zákon chce u Ústavního soudu skupina senátorů. Naopak odbory zákon podporují a tvrdí, že se prokázala jeho užitečnost. Navrhují rozšířit zákon na všech 13 státních svátků.

Víte, během kterých svátků si nakoupíte a kdy ne? Zavírání obchodů v roce 2024 přehledně

Občanští demokraté ve svém nynějším návrhu na zrušení zákona argumentují tím, že praxe ukázala, že norma je nadbytečná, nepřiměřeně zasahuje do práv obchodníků a omezuje občany. „Vzhledem k tomu, že se stávající zákaz týká pouze některých prodejních ploch, tak narušuje konkurenční prostředí mezi jednotlivými obchodníky,“ stojí v důvodové zprávě. ODS si od zrušení slibuje růst tržeb obchodníků, a tím i růst příjmů jejich zaměstnanců.

Vláda měla podle návrhu stanoviska konstatovat, že zákon je účinný od 1. října loňského roku a je sporné, zda je tato doba dostatečně dlouhá na to, aby se daly celkově vyhodnotit jeho dopady. „Předložený poslanecký návrh zákona se však touto otázkou vůbec nezabývá a i důvodová zpráva k němu postrádá jakoukoli analýzu dopadů zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nebo vyhodnocení zkušeností s jeho aplikací, a to zejména negativních, z nichž by vyplývala opodstatněnost jeho navrhovaného zrušení,“ stojí ve stanovisku.

Řešili i povinné e-recepty. Jejich odklad vláda odmítla

ODS chce také, aby zrušení zákazu platilo ode dne, kdy bude tato změna vyhlášena ve Sbírce zákonů. Vláda ale poukazuje na to, že podle zákona lze účinnost dnem vyhlášení používat jen výjimečně, pouze pokud to vyžaduje naléhavý obecný zájem. Vedle toho dnes Babišův kabinet, který se sešel nezvykle již od 6:30, řešil i další návrh z dílny ODS. A nijak překvapivě k nim zaujímal veskrze negativní stanoviska.

„Babišovy nabídky jsou hra a mlha,“ říká Fiala. ODS prý vládu podpořit nemůže

Ohledně odkladu povinných e-receptů řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) před jednáním novinářům, že plánuje změnu systému a nechce rok za nedodržování zákona lékaře pokutovat. Odklad povinných elektronických receptů navrhují Senát a poslanci ODS.

Senát v rámci novely zákona o léčivech doporučil, aby elektronické recepty nahradily papírové až od roku 2020, nikoliv už od ledna 2018. Obdobná novela poslanců ODS počítá s pětiletým odkladem. Obě normy vláda dnes odmítla podpořit. Vojtěch uvedl, že předložil jako poslanecký návrh odložení sankce za neudělení eReceptu o rok. „Myslím si, že je to dostatečná doba, aby systém naběhl. Takže návrh, například ODS, to odložit o pět let, mně přijde jako absurdní,“ řekl. Odklad sankcí navrhl proto, aby ministerstvo mělo rok na rozšíření služeb spojených se systémem, například zavedení takzvaného lékového záznamu.

Podle návrhu usnesení by navíc nebylo možné odkladné novely ve Sněmovně prosadit do konce roku. Sněmovna počátkem prosince odmítla kvůli nesouhlasnému postoji ANO a ČSSD projednat podobný návrh přednostně.

Babiš vytáhl ministry z postelí, svolal vládu na 6:30. „Ještě spím,“ hlásil Pelikán

Vojtěch už dříve řekl, že povinnost pro lékaře od ledna 2018 zůstane, nebudou ale dostávat pokuty za nesplnění. Pro pacienty se nic nezmění, budou dál většinou dostávat recept vytištěný na papír; ve formě e-mailu nebo SMS na mobil jen na vlastní žádost. Přes 7000 žádostí lékařů o připojení k centrálnímu úložišti elektronických receptů zřejmě nebude do konce letošního roku vyřízeno, dodal ministr. Za systém zodpovídá Státní ústav pro kontrolu léčiv, jeho ředitel Zdeněk Blahuta tento týden rezignoval na funkci.

Vojtěchův předchůdce Miloslav Ludvík (ČSSD) počátkem prosince řekl, že první rok po spuštění povinných eReceptů bude podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv koordinační. Příští rok tak měli byli sankcionováni pouze ti lékaři, kteří by systém sReceptů bojkotovali a nepřipojili se k němu. Podle zákona může být sankce až dvoumilionová.

Elektronické recepty zavedl v Česku zákon už v roce 2007. Vytvoření nového systému, jeho čtyřletá podpora a rozvoj stál SÚKL 14 milionů korun, provoz 100.000 korun měsíčně. Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Zastánci změny si od ní slibují úsporu výdajů na léky nejméně 400 milionů korun.

Smetli i návrh na povinné odvody na obranu státu

Proti návrhu o povinnosti dávat na obranu státu minimálně dvě procenta HDP se podle předběžného stanoviska pro zasedání kabinetu postavila ministerstva financí i obrany, které chce věc upravit vlastním návrhem. Ministerstva zdůvodnila odmítavá stanoviska tím, že vláda by byla přijetím návrhu ODS „značně limitována při sestavování státního rozpočtu“. Vláda by také nemohla reagovat na vývoj ekonomiky. Povinné zvyšování podle ministerstva obrany rovněž neřeší schopnost armády zvýšené výdaje využít.

Nyní Česko na obranu dává necelých 1,1 procenta HDP, podle navrhované novely ústavního zákona o zajišťování obrany ČR by to měla být dvě procenta. Návrh vychází ze závazku NATO zvýšit do roku 2024 výdaje na obranu právě na dvě procenta HDP, což zatím plní jen pět zemí včetně USA. Právě americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili a výdaje na obranu zvýšili.

Vláda by podle navrhované úpravy měla také být povinna nejméně jednou za čtyři roky vyhodnocovat stav zajištění obrany ČR a následně usnesením stanovit pokyny pro další výstavbu, přípravu a použití ozbrojených sil v dalších deseti letech. Nedílnou součástí takových pokynů by měl být rámec výdajů rozpočtu na obranu.