Merkelová kráčí k triumfu. Česká expertka: Z uprchlické kritiky se otřepala

„Z předvolebních průzkumů se skutečně zdá, že pozice kancléřky Merkelové je silná. Součástí tohoto jejího úspěchu je to, že ona je velmi rozvážným typem politika. To znamená, že se nedopouští velkých gest, chyb nebo přehmatů, neprovázejí jí velké aféry nebo osobní skandály,“ uvádí v komentáři pro Blesk.cz Lizcová z AMO. 

Merkelová podle odbornice dovede zprostředkovat pocit, že pracuje pro lidi. A dokáže si také přivlastňovat zásluhy na programových bodech, které ve vládní koalici prosadila sociální demokracie, jako je třeba minimální mzda, kdy Merkelová v předvolebním boji říká, že ji prosadila právě její vláda.

Němci se mají dobře a po změně netouží

Česká expertka upozorňuje, že Merkelové hrají do karet i vnější okolnosti. „Německu se v posledních letech výrazně ekonomicky daří a zejména ve srovnání s jinými evropskými státy působí, jako že je stabilní, demokratická země. Z průzkumů také vyplývá, že téměř 80 procent Němců je spokojených se svou současnou ekonomickou situací,“ podotýká.

Merkelová v televizní aréně: Horní hranici pro uprchlíky zaručeně odmítám

Němci se zkrátka mají poměrně dobře a netouží po změně. „Občané jsou spokojení, žádnou zásadní změnu nepožadují, jedná se spíš o drobné úpravy v systému, který už funguje. I proto se hodně hovoří například o vysokých nájmech či platbách za školky, o věcech, které lidi pálí a kde jsou potřeba zákonné úpravy. Ale o tom, že ten systém v mezinárodním srovnání funguje, zase taková pochybnost není,“ souhlasí Lizcová.

Uprchlickou kritiku Merkelová ustála

Také Německo zasáhla krize z roku 2008, dostalo se z ní však poměrně rychle a nyní se zdá, že je dokonce v silnější pozici než předtím, doplňuje analytička. Merkelová se také dokázala otřepat z kritiky, kterou schytala za svou pro některé až příliš otevřenou migrační politiku.

„Popularita kancléřky Merkelové se propadla s tou takzvanou uprchlickou krizí v roce 2015 a 2016, ale i tam má většinová společnost pocit, že přes všechny obtíže a problémy, které samozřejmě přijetí tak velkého počtu lidí provází, to Německo nějakým způsobem zvládá. Ti lidé nespí na ulici, rozjely se integrační programy. Nespokojenost není v tomto směru tak hluboká, jako třeba v jiných evropských státech, kde jsou problémy výrazně větší,“ říká Lizcová. 

Že se hodnoty popularity Merkelové drží stále relativně vysoko a po krátkém propadu se vrátily zpět? Podle české odbornice to ilustruje skutečnost, že „tato otázka jí zas až tolik neuškodila a že občané neodmítají její přístup jako celek“. Migrační politika je však nadále velkým tématem v předvolebním boji – i jako kulturní či sociální téma s otázkou, kolik bude německý stát vydávat na integraci uprchlíků z válečných zón, ale i ekonomických migrantů, velká otázka je i vracení lidí do zemí původu.

„Řada lidí se bojí toho, pokud se integrace nějakým způsobem nepovede, aby tato skupina obyvatel nepředstavovala do budoucnosti nějaké bezpečnostní riziko, ať už se to týká kriminality nebo terorismu,“ podotýká Lizcová. Zatím se uprchlíky daří integrovat daří relativně dobře, míní.

Schulz jako slabší soupeř

Merkelové jde k duhu i to, že její úhlavní rival Martin Schulz coby lídr sociálních demokratů nepřesvědčil. Sama má navíc poměrně široký záběr. „Angela Merkelová má výhodu, že je velice zkušená politička a dokáže ke každému dotazu, ohlasu z publika říct osobní příklad ze své praxe, co její vláda v tomto směru udělala,“ uvádí pro Blesk.cz Lizcová. Schulz má oproti ní zkrátka zkušeností méně.

„U Martina Schulze je to složitější v tom, že může mluvit z pozice malého člověka, bez formálního vzdělání, který pochází ze skromnějších poměrů, že zná lokální politické záležitosti nebo starosti běžných občanů z komunální úrovně. A může se hlásit k tomu, že na evropské úrovni byl předsedou Evropského parlamentu,“ pokračuje odbornice.

Schulz se snaží být blízký lidem a také říkat konkrétní příklady, ukazovat, že o lidi má zájem. „Komentátoři však upozorňují, že to chvílemi působí trošku strojeně,“ upozorňuje Češka.

Další duel nebude?

Komentátoři přitom překřtili duel Merkelové se Schulzem na duet, k dalšímu však patrně nedojde, tým Merkelové odmítl druhou debatu s lídrem SPD.

„Dojem, že působí jako tým a že si notují, byl do značné míry vyvolán formátem samotného pořadu. V duelu, jediném, který se uskutečnil a zřejmě uskuteční, byli čtyři moderátoři a polovina pořadu se věnovala přistěhovalecké problematice. A to je zrovna oblast, ve které se ty dvě velké německé strany příliš neliší,“ uvádí Lizcová.

„Jak byli spolu ve vládě, tak rozhodnutí od roku 2015, ať už se týkala otevření hranic či dalších úprav přistěhovalecké politiky, dělali dohromady. Bylo to téma, ve kterém se Martin Schulz nedokázal a nemohl od Angely Merkelové nějakým výrazným způsobem odlišit,“ přidává odbornice.

Na Merkelovou létala i rajčata. Na východě Německa ji vypískali odpůrci

Moderátoři se přitom oběma dotazovaným snažili klást i provokativní otázky. Působilo to tak trochu, že se ptá Alternativa pro Německo (AfD) a odpovídá velká koalice, i tím to následně vyvolalo to dojem, že Merkelová se Schulzem jsou spíše tým než protivníci, míní Lizcová. „Je to i specifikem německé politické kultury, že tam nedochází k zásadním osobním útokům, jako jsme třeba viděli v americké předvolební kampani,“ uvádí.

Kritici Merkelové z AfD míří do Spolkového sněmu

Německý souboj tak spíše probíhá na věcné úrovni, jedná se o jednotlivých tématech. Protesty proti Merkelové však vede Alternativa pro Německo, na východě země na kancléřku létala i rajčata a vypískali ji.

„Šance AfD jsou podle posledních předvolebních průzkumů takové, že by mohla dosáhnout na nějakých 11 procent hlasů. Celkem se považuje za jisté, že se na rozdíl od minulých voleb do spolkového sněmu dostane, kolik nakonec získá, je otázka. Dá se počítat s tím, že řada voličů není ochotna přiznat, že bude pro AfD hlasovat,“ říká Lizcová.

AfD mohou body přibýt i tím, že se voliči k tomu nepřiznávají, relativně velká část voličů je v Německu navíc nerozhodnutých a budou se rozhodovat dle aktuální situace. Poněkud „ospalý předvolební boj“ přitom nemusí lidi dostatečně motivovat, aby k volbám šli. „V případě, že bude nižší volební účast, může to AfD prospět, protože se zdá, že její voliči jsou výrazně motivovaní, aby svůj hlas odevzdali,“ dodává expertka.