Němeček útočí na Brabce za dešťovku: Si dělá p*del? Expert: Oba jsou mimo

Autor: Zuzana Štíchová - 
10. června 2017
18:00

Sucho a dotace na zachycování dešťové vody roznítily spor exministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Němeček se do Brabce kvůli navrhovaným řešením ostře pustil na sociální síti a přidal i sprosté slovo. Brabec ho s úsměvem odpálkoval. Podle odborníka osloveného Blesk.cz jsou ale „mimo“ oba.

„Problémem vysušování naší země je půda zničená lány řepky. Pan ministr Brabec ANO to chce řešit sudy na dešťovou vodu! Dělá si z nás prdel?“ publikoval v pátek na sociální síti někdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), a ostře se tak opřel do kolegy z vlády.

„No, myslím, že pan bývalý kolega by se měl spíše držet problematiky zdravotnictví,“ reagoval pro Blesk.cz na Němečkův útok Brabec. A připojil v SMS zprávě smajlíka.

„Programem Dešťovka chceme motivovat lidi, aby lépe využívali dešťovou vodu. Úplně jiný problém je, že zemědělská půda v ČR je opravdu zhruba z poloviny postižena vodní erozí, ale na té se dlouhodobě podílí spousta faktorů. A třeba kukuřice má určitě horší vliv na kvalitu půdy z pohledu vodní eroze než řepka,“ doplnil šéf resortu životního prostředí.

Propagační leták ministerstva životního prostředí k programu Dešťovka Propagační leták ministerstva životního prostředí k programu Dešťovka | MŽP ČR

Expert: Němeček je mimo. Brabec s Dešťovkou také

Že se někdejší šéf českého zdravotnictví netrefil do černého, potvrdil agrární analytik Petr Havel. I podle něj je daleko horší, co se týká eroze půdy, kukuřice. Podobný efekt ale mají také brambory.

Musím říct, že mimo jsou trošku oba. Lány řepky u nás máme, ale řepka není typická plodina podporující erozi. To je když tak kukuřice, a dokonce také brambory. Za řepku navíc spíš může ministerstvo zemědělství, to znamená pan ministr Jurečka. Ale také ne úplně, je to vlastně dotační politika Evropské unie,“ rozsoudil spor Havel.

Pěstování „žlutého moru“, jak se řepce v Česku také někdy hanlivě říká, je totiž spojeno s podporou biopaliv. Strategií EU je povinný podíl biologické složky v pohonných hmotách. „Za řepku Brabec nemůže. Nemůže, v žádném případě,“ zastal se ministra expert.

Odborník radí Němečkovi: Dešťovka má zdravotní riziko

Odborník ale jedním dechem dodal, že podle jeho názoru skutečně není program na dešťovou vodu zcela v pořádku. Ovšem z jiného důvodu, než jaký kritizuje Brabec. „V okamžiku, kdy ministerstvo životního prostředí rozšiřuje tuto dotaci také například na splachování toalet, tak je to státní podpora zdravotního rizika, které může být ne plošné, ale nepochybně lokální. To je největší problém Dešťovky. Zákon zakazuje napojování soukromých zdrojů vody na veřejné sítě,“ vidí největší problém analytik.

„Němeček by měl říkat, když už chce teda útočit mezi stranami, pane ministře, vy tady děláte dotační program, který představuje zdravotní riziko pro obyvatele České republiky,“ napověděl exministru zdravotnictví.

„Co se týká šetření s vodou, tak podle kvalifikovaného odhadu se mohou ušetřit nějaké jednotky promile. Jinými slovy, dešťovka k šetření s vodou nepřispěje,“ poznamenal také Havel.

Dešťovkou se běžně splachuje v řadě velmi vyspělých zemí světa a bezpochyby i ve stovkách domácností v ČR už teď. V Praze už jsou postaveny bytové domy, které kromě dešťovky využívají na splachování i přečištěnou vodu z koupelen. Takže, pane Havle, mýlíte se,“ vzkázal odborníkovi Brabec a zdůraznil, že program na zadržování dešťové vody je jen jedním z mnoha v boji proti suchu.

Redakce oslovila s dotazy také ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL), ten ale nereagoval.

huffduff ( 20. června 2017 13:28 )

Brabec je super … bývalý šéf chemičky, který svému „králi“ Babišovi tleská při znásilňování krajiny a půdy bude bojovat proti suchu splachováním … absurdní

Samo ( 11. června 2017 17:54 )

A vedle je hlavně expert. Je jasné, že co se týká eroze půdy, jsou kukuřice a řepka ty nejhorší plodiny, které se na zemědělské půdě pěstují. Nejenom, že nemají žádnou půdopokryvnost, ale hnojí se minerálními hnojivy, které nestačí tyto rostliny ani využít pro svůj růst a tak je voda vyplavuje pod vrchní vrstvu ornice, kde asi v hloubce 30-50 cm vytvoří krustu, přes kterou se v dalším období nedostane ani dešťová voda, aby naplnila zdroje pitné vody a pěstování těchto plodin i na mírných svazích způsobuje i při mírných vytrvalých deštích splavování svrchní ornice pryč z polí do potoků, řek a obcí, které se nacázejí v blízkosti těchto polí. Jinak, co se týká brambor, každý normální sedlák ví, že řádky brambor musí směřovat po vrstevnicích a ne tak jak se mu to dělá nejlépe. A další přínos pěstování brambor je, že jejich hnojením chlévskou mrvou vpravuje sedlák do ornice humus a jiné části, které se v půdě rozloží a prospějí tím k tomu, aby zemina pijala co nejvíce vody. Jinak, jak si myslíte, že vznikly pásy černozemě. Vznikly tím, tím že naší předkové hnojili na těchto polích po staletí chlévským hnojem. A další způsob jak půdu nevyčerpat a přesto mít slušnou úrodu a nedopustit, aby probíhala její eroze je způsob obměny pěstování plodin. Do dobře vyhnojené půdy se sadily brambory, po bramborách na druhý rok řepa, třetí rok obilí a čtvrtý rok lucerka jako pícnina, která zakoření hluboko a proto není tak náročná na hnojení a kropení vodou. Tento způsob hospodaření, který byl osvědčený po staletí, změnili komunisti od základu a eroze je následkem jejich způsobu sedlačení, protože na většině půdy hospodaří bývalé JZD.

penize@... ( 10. června 2017 20:54 )

To si děláš *** ... tvrdá zasoluje, měkká mechuje tak potřebujeme polotvrdou? no tvl

penize@... ( 10. června 2017 20:51 )

Plastový sud stojí 400 Kč, to utáhne úplně každý, kdo může vlastnit zahradu. Za 100 milionů těch sudů koupili 250000, místo něčeho rozumného-pro všechny. Na to je potřeba velká hlava nebo malá hlavička ...

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa