Krize mezi muslimy: Český arabista promluvil o tom, proč nemají v lásce Katar

Už i prezident USA Donald Trump či Kreml se vyjadřují ke katarské krizi, která poutá pozornost mocností. Řada muslimských zemí v čele se Saúdskou Arábií, kterou Trump nedávno navštívil, vypovídá diplomatické styky s Katarem. Malou, leč bohatou zemí v Perském zálivu, kterou s pevninou spojuje pouze společná hranice se Saúdy.   

„Ve zpravodajských ohlasech mnohokrát zaznělo, že arabské státy, jako je Saúdská Arábie, Bahrajn a další, přerušily diplomatické styky s Katarem s poukazem na obvinění z podpory terorismu. To není až tak úplně důvěryhodné. Těch důvodů, proč zmíněné státy nemají Katar v lásce, je hned několik,“ řekl Blesk.cz Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd. Mluví o krizi, která má praktické dopady: Zdražení ropy a také přerušení řady letů včetně odmítání Qatar Airlines.

„Snažili se hrát větší roli, než jim přísluší“

Jedním z možných důvodů krize je prostý konkurenční boj. „Katar je malý, také mimořádně bohatý a mnohokrát v minulosti se snažil hrát větší roli, než mu přísluší. Alespoň v očích těch, kteří mu nepřejí. Chce hrát v mezinárodním prostoru větší roli, než přísluší miniaturnímu státečku s nevysychajícími ropnými zásobami,“ říká český arabista.

Supermarkety vzali útokem, ruší se lety: Katarská krize v islámském světě

Dalším důvodem je zřejmě i rozdílný vztah k Íránu. „Katar se snaží v tomto ohledu hrát roli určitého prostředníka. Snaží se s Íránem komunikovat. A i to už je hodně. Příkopy mezi Saúdskou Arábií a Íránem jsou vykopané tak hluboko, že ti už spolu ani nekomunikují, ti už jsou zakopaní v zákopech,“ upozorňuje Ostřanský.

Saúdy a další arabské země pobouřil údajný komentář katarského emíra šajcha Sáního k Íránu. Šajch měl na oficiálních stránkách uvést, že je Írán „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“. Jenže Katařané se brání, že nic takového jejich lídr neřekl. Šlo prý o důsledek napadení stránek hackery.

Rusové: Lež o našich hackerech

Údajný hackerský útok přitom otevřel prostor pro spekulace. Odkud hackeři byli? Americká CNN nyní uvedla, že z Ruska. Jenže Rusové se brání, že pro tuto teorii neexistují důkazy.

„Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí,“ zareagoval pro agenturu AFP Andrej Krutskich, poradce Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.

„Nemůžeme zasahovat do vnitřních věcí jiných států a v tomto případě států Perského zálivu,“ dodal Putinův mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že si Rusko váží vztahů a spolupráce v oblasti Perského zálivu. Zprávu o ruských hackerech označil za lež. 

VIDEO: Arabista Ostřanský ve studiu Blesku: O islámu, islamofobii i strachu z muslimů

Rozdílný pohled na islám

Roli v katarské krizi však hraje také náboženství. „Jde o výklad islámu. Státy k němu mají odlišný přístup,“ upozorňuje arabista Ostřanský.

Zatímco Saúdská Arábie je sunnitská, Írán šíitský. Sunnité převládají i v Kataru, rozdíly jsou však i další. „V prostoru Perského zálivu a Arabského poloostrova je velmi těžké hovořit o nějakých liberálnějších a konzervativnějších tendencích. Z hlediska celomuslimského jsou to státy, které lpí více na rigidnějším výkladu islámu. Ale pokud na stupnici šedi je něco liberálnějšího, nějaký záblesk tolerantnějšího a ne zcela salafistickými pouty svázaného výkladu, tak je to zrovna Katar,“ podotýká doktor Ostřanský.

Salafismus spočívá mj. ve snaze očištění islámu, návratu ke „kořenům“ – jde o jakési islámské puritánství, ultrakonzervativní spjatý se sunnitským islámem.

Turecko nabízí Kataru pomoc. A chystá tanky

Současné rozdělení v arabské krizi je následující: Na jedné straně osamocený a odříznutý Katar. Na straně druhé vedle Saúdské Arábie a Bahrajnu také Egypt, Spojené arabské emiráty, Jemen, Mauritánie, nově pak třeba i Jordánsko.

A pak jsou tu země, které by chtěly krizi urovnat. Jde o Kuvajt, ale především Turecko. Podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Erdogan, že izolace Kataru žádné problémy neřeší a Ankara udělá vše pro to, aby pomohla krizi v Perském zálivu ukončit. Počítá však i s možným vojenským řešením.

Poslanci z vládnoucí strany pak navrhli zákon, který by umožnil případné rychlé nasazení tureckých vojáků v Kataru. Turecko chce Kataru poskytnout také potraviny či vodu. „Turecká vláda chce mít možnost co nejrychleji vyslat vojáky na území svého spojence Kataru. Krize dostává nebezpečné rozměry,“ komentoval na Twitteru aktuální dění ostřílený blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Turecko chce poslat do Kataru vojáky, Arábie šlape Kataru na krk, IS zaútočil v srdci Íránu. Tenhle region na tom snad nikdy nebyl líp! pic.twitter.com/QaXK4kL4mw

— Jakub Szanto (@JakubSzanto) 7. června 2017

„Ti špatní muslimové.“ Katar poskytl azyl významnému mysliteli

Katar čelí dlouhodobě kritice arabských zemí kvůli údajné podpoře Muslimského bratrstva či Hamásu, ale také Islámského státu či al-Káidy. Obvinění ale odmítá.

Arabista Ostřanský upozorňuje, že na svém území Katar poskytl azyl významnému představiteli soudobého islámského myšlení Jusúfovi al-Karadávímu. Egyptskému teologovi a kazateli, který spolupracuje s katarskou televizí al-Džazíra (jejíž vysílání nyní Saúdové také zakazují), je zapovězen vstup do USA.

„Byl to historický týden.“ Trump navštívil svatá místa tří náboženství

Je autorem knih „Zakázané a povolené v islámu“ či „Islám: budoucnost civilizace“. A razí kontroverzní názory včetně schvalování sebevražedných útoků proti nepřátelům. Islám sice zakazuje sebevraždu, Karádáví však bombové útoky označuje za sebeobranu.  

Al-Karadáví přitom vzešel z Muslimského bratrstva. „Pro Saúdskou Arábii a další státy, které prosazují salafistické tendence v islámu, jsou Muslimští bratři nepřátelé. Pro běžného diváka salafisté či muslimští bratři jsou všechno ti špatní muslimové. Jenže jsou velice a velice vzdálení, jsou si konkurenty, často též nepřátelé,“ uvádí Ostřanský.

„Trumpizace“ na Blízkém východě

Důležitá jednání v oblasti Perského zálivu má za sebou americký prezident Trump. Ten na katarskou krizi reagoval také. „Během mé nedávné cesty na Blízký východ jsem uvedl, že nelze financovat radikální ideologie,“ upozornil.

„Je skvělé vidět, že návštěva Saúdské Arábie (summit - pozn. red) a 50 zemí začíná přinášet ovoce. Jejich představitelé řekli, že zaujmou tvrdší přístup k financování extremismu, vše ukazuje na Katar. Možná je to začátek konce hororu jménem terorismus,“ dodal Trump na Twitteru.

V Kataru má přitom americké vojsko důležitou základnu – al-Udajd, kde působí na 10 tisíc amerických vojáků a odkud vzlétají americké bombardéry na zteč pozic džihádistů. Trumpův ministr zahraničí Rex Tillerson i ministr obrany James Mattis věří, že katarská krize nenaruší boj proti terorismu.

Trumpovo jméno však padlo s krizí kolem Kataru i v jiné souvislosti. Před vyostřením konfliktu varoval německý ministr zahraničí a vicekancléř Sigmar Gabriel. „Taková trumpizace zacházení jednoho s druhým je v už i tak krizovém regionu obzvlášť nebezpečná,“ uvedl ve středu v rozhovoru pro Handelsblatt.

Bílý dům však ve středu oznámil, že Donald Trump v telefonátu s katarským emírem nabídl jako možné řešení sporu s dalšími arabskými zeměmi možnost projednat vše na schůzce ve Washingtonu.

VIDEO: Šavlový tanec při návštěvě Donalda Trumpa v Saúdské Arábii