7°C
Supermarkety vzali útokem, ruší se lety: Katarská krize v islámském světě
Spor mezi islámskými zeměmi narůstá. A panují obavy, jaký dopad to bude mít na obchod s ropou a světový boj s terorem. Bohatý Katar má totiž ropy a zemního plynu velké zásoby. Státy v regionu na zemi zaútočily kvůli údajné podpoře teroristů, Saúdové chtějí zavřít svou pozemní hranici a lidé tu vzali supermarkety útokem. Omezena mají být i letecká spojení renomovaných společností. Na krizi reagují přitom i Američané či Rusové.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a poté také Jemen či Maledivy oznámily přerušení diplomatických vztahů s Katarem. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu.
Rozpoutala se tak jedna z největších roztržek mezi blízkovýchodními ropnými velmocemi. A dopad to má i na ceny ropy, které kvůli sporu stouply o více než jedno procento. Reagují také světové mocnosti jako USA a Rusko, ale také běžní lidé.
Katařané „syslí“, obávají se odříznutí
Saúdská Arábie totiž uvedla, že uzavře s Katarem svou hranici, čímž de facto odřízne tuto malou zemi od zbytku Arabského poloostrova.
Reakce běžných Katařanů na počínání Saúdů na sebe nenechala dlouho čekat. Právě přes hranici se Saúdskou Arábií dováží drobná země o rozloze Prahy a Středočeského kraje většinu svého jídla. A tak se lidé v metropoli Dauhá vydali na zteč supermarketů a plnili své nákupní košíky v obavách z toho, co bude dál.
Zatrhli vysílání Al-Džazíry
Saúdská Arábie přitom obvinila Katar, že podporuje extremisty a šíří prostřednictvím médií jejich ideologii, což podle agentury Reuters byla evidentní narážka na vlivnou katarskou televizi Al-Džazíra.
A došlo i na konkrétní kroky. Saúdská Arábie totiž zavřela kanceláře Al-Džazíry a odebrala stanici příslušnou vysílací licenci. Al-Džazíra přitom vyla založena před více než 20 lety katarskou vládou jako arabská protiváha CNN. Podle řady zemí však hodnotí radikální islám až příliš příznivě.
„Katar podporuje množství teroristických a sektářských skupin, které narušují stabilitu v regionu, včetně Muslimského bratrstva, Islámského státu a al-Káidy,“ uvedla také saúdskoarabská státní tisková agentura SPA.
Světové aerolinky ruší spojení
Zmíněné země však rovněž oznámily, že přerušují pozemní, letecké i námořní spojení s Katarem. Řada arabských leteckých společností, včetně aerolinií Emirates či Etihad Airways, informovala, že ruší spojení s katarským hlavním městem Dauhá.
Některé arabské státy Katar dlouhodobě obviňují, že podporuje islamistické skupiny, jako například Muslimské bratrstvo. Katar je podezírán také z financování některých povstaleckých skupin v Sýrii.
Kvůli roztržce mohou přitom výrazně utrpět některé sektory katarské ekonomiky. Týká se to právě letecké dopravy v čele s tamní vlajkovou společností Qatar Airways, která má zemi pomoci stát se jednou z předních turistických destinací. Kvůli nemožnosti pozemního dovozu stavebních materiálů se může Kataru rovněž prodražit výstavba.
Krize bude stát miliardy?
Diplomatická roztržka může Katar a jeho sousedy celkově stát miliardy dolarů jako důsledek oslabení vzájemného obchodu a investic. Pro Katar je ale zásadní, že má díky vysoké finanční rezervy - ve státním fondu má přes 335 miliard dolarů (7,8 bilionu korun).
I přes uzavřenou cestu po souši může dál po moři pokračovat ve vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) coby největší světový exportér. Díky tomu by se měla tato země vyhnout ekonomické krizi, kterou by jí mohl způsobit dnešní krok několika předních arabských zemí, uvedla agentura Reuters.
Zásadní dopad na boj s ISIS nehrozí, věří USA i Rusové
Krizi přitom napjatě sledují i v západním světě. USA ve své reakci vyjádřily přesvědčení, že konflikt neovlivní společný boj proti terorismu. „Neočekávám, že toto bude mít zásadní dopad – pokud to bude mít vůbec nějaký dopad – na jednotný boj proti terorismu v oblasti či ve světovém měřítku,“ uvedl k narůstající katarské krizi americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Stejně jako Američané zareagovali však i Rusové. „Moskva doufá, že stávající diplomatický spor neovlivní odhodlání ve společném boji proti mezinárodnímu terorismu,“ vzkázal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Právě Katar má přitom hostit fotbalové MS v roce 2022. Katar je nejbohatší stát světa podle HDP na hlavu (podle MMF 127 660 dolarů v roce 2016) a disponuje třetími největšími zásobami plynu a ropy na světě. Státním náboženstvím je islám, přes 90 procent tvoří sunnité.
VIDEO: Donald Trump v Saúdské Arábii. S králem Salmánem
Příčina napětí: Kvůli Íránu?
Arabské země přitom pobouřila údajná květnová prohlášení katarského emíra šajcha Tamima bin Hamad bin Chalífy Sáního. Ten měl vyjádřit pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh. A uvedl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“.
Jenže právě šíitský Írán je hlavním rivalem sunnitské Saúdské Arábie. A oheň byl na střeše. Podle Kataru však stránky jeho tiskové agentury, kde se prohlášení objevila, napadli hackeři.
V souvislosti se sporem je pak připomínána i nedávná návštěva Donalda Trumpa v Saúdské Arábii. Poradce íránského prezidenta Rúháního řekl, že za současné spory může i to, že Trump obvinil Írán z odpovědnosti za velkou část nestability na Blízkém východě. „To, co se tady děje, je důsledek šavlového tance,“ řekl dnes prezidentův poradce Hamíd Abútalebí v narážce na to, že se Trump a někteří další američtí činitelé v Saúdské Arábii zúčastnili ceremoniálního šavlového tance.
VIDEO: Veselo u Saúdů: Šavlový tanec za účasti Trumpa
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.