Češi „vyměkli“, varují experti kvůli teroru. A chybí miliardy na obranu

Autor: Jaroslav Šimáček - 
6. 6. 2017
15:25

Svět kolem nás je stále nebezpečnější a potvrzují to opakující se teroristické útoky. Naposledy udeřili teroristé na London Bridge a v jeho okolí v centru britské metropole. Jak je Česko na problémy připraveno? V různých směrech ne zrovna ideálně. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) chybí branná výchova. A také miliardy na obranu a bezpečnost. Ministrova slova potvrzují i experti, podle kterých chybí mladým odolnost.

„Byl bych velmi rád, abychom v blízkém budoucnu zavedli brannou výchovu do škol,“ hlásil v pondělí ministr obrany Martin Stropnický (ANO) po jednání kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). 

Chtěl by dosáhnout toho, aby byla větší propojenost mezi armádou a civilním obyvatelstvem. Vyžadují si to současná a stále četnější rizika, upozorňuje ministr. O tom, co české obranyschopnosti a bezpečnosti chybí, debatovali i odborníci během pražské bezpečnostní konference Meče a pluhy, která se konala pod záštitou Střediska bezpečnostní politiky UK. 

Dvě procenta HDP na obranu? Pro Čechy daleko

V době, kdy se Stropnický chystá na boj o peníze do armádního rozpočtu pro rok 2018, žehrali experti nad tím, jak málo peněz sem teče.

„Jsme na velké křižovatce a samém dnu. Všichni dobře víme, že bezpečnostní prostředí se v příštích letech bude spíše zhoršovat, my bychom měli hledět především sami na sebe, na naše zájmy a bezpečnost naší země,“ upozorňuje Daniel Koštoval, náměstek ministra obrany Stropnického.

I Koštoval varuje před tím, že nás nečeká jednoduchá doba. A to nejen jako Evropu, ale i jako Česko. Které navíc není nejlépe připraveno.

„Vznikl pocit, že na obranu nepotřebujeme tolik dávat, že do ní nepotřebujeme tolik investovat, protože doma není důvod a expediční síly mohou být relativně podstatně levnější. Rozpočet ministerstva obrany začal od roku 2006 nekontrolovatelně upadat, až jsme se v roce 2013 dopracovali k jednomu procentu HDP,“ podotýká Koštoval s tím, že se Česko vůči NATO zavázalo k dosažení dvou procent HDP do roku 2024.

VIDEO: První českou generálkou se letos stala Lenka Šmerdová

Video „Jsem z toho ještě rozechvělá.“ První žena v armádě se stala generálkou. - Jakub Veinlich, Petr Soukup

Chybí miliardy. Zn. Rozumně využité

Co dvě procenta znamenají? Rozdíl mezi dvěma procenty a tím, co česká armáda na obranu skutečně dostávala, je za posledních 15 let kolem 370 miliard korun, míní Koštoval. Tyto peníze by přitom měly být použity „za účelem, abychom dokázali potenciální agresory odstrašit,“ dodává.

Poslanec Antonín Seďa (ČSSD), prezident spolku EuroDéfense CZ, se s ním neztotožňuje. „Armáda by potřebovala nikoli procenta HDP, ale přesnou částku, aby s ní mohli počítat. Důležitá je i efektivita vynaložených prostředků,“ upozorňuje.

Což se podle něj ale také ne vždy děje. „Pamatuji mnohé ministry, mnohé rozpočty a vždycky to dopadlo stejně. Vždycky pak nakonec se řekne: Tak vy politici jste nám nedali potřebné peníze, my jsme nakoupili to, to, to a nenakoupili jsme to, to, to. Mně strašně vadí, když je technická specifikace na nákup něčeho konkrétního a pak se v průběhu změní natolik, že se nakoupí úplně něco jiného, dvojnásobně trojnásobně dražšího,“ zmiňuje poslanec.

„Souhlasím s tím, že dvě procenta fixně nic neřeší. Protože dvě procenta neznamenají, že dojde k navýšení potřebných schopností,“ přitakává generál Miroslav Žižka, vojenský představitel ČR při NATO a EU.

„Česko se má soustředit i na rozvojovou pomoc“

Nejen posilovat armádu a skrze ni obranyschopnost je však řešení současného napjatého bezpečnostního stavu. Je třeba soustředit se i na rozvojovou pomoc v místě problémů, upozorňují další experti.

„Současný prezident Trump navyšuje také výdaje na obranu a škrtá výdaje na rozvojovou pomoc. Rozvojová pomoc může být dobrá v souvislosti s bezpečností k tomu, že je to naše pojistka. Je to pojistka pro bezpečnější budoucnost. Tato pojistka znamená, že zaplatíme nějakou částku dnes, abychom se ochránili proti nějakým větším hrozbám a nemuseli platit daleko větší částky v budoucnu,“ říká Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury.

Jde o předcházení dalším hrozbám.  Ty čítají organizovaný zločin a terorismus, ale i migraci, klimatické změny, ale třeba také infekční choroby a sucho.

Kaplan uvádí i příklady českých rozvojových projektů – v Afghánistánu pomáháme tamním zemědělcům pěstovat tradiční plodiny jako oříšky. „Zlepšujeme jejich živobytí. Kdyby je nepěstovali, tak s největší pravděpodobností pěstují opium a opium je zdroj peněz pro Tálibán, pro organizovaný zločin a terorismus. Je to konkrétní rozvojový projekt, který přispívá i k bezpečnosti ČR,“ podotýká Kaplan.

Dalším českým projektem je solární elektrárna v Palestině, která přináší elektřinu pro Palestince, kteří rozjeli podnikání v malých dílnách a zaměstnali i místní. „Všichni přece víme, že to nejhorší, co se na Blízkém východě může stát, je mladý palestinský chlapec bez zaměstnání,“ dodává s narážkou na obvyklé cíle teroristických náborářů.

Pro obranyschopnost a bezpečnost Česka je tak výhodné a strategické dávat peníze i tímto směrem. „Už prvorepublikové Československo byla země, která chápala, že se musí zajímat o svět kolem sebe. I vzdáleněji od hranic. A snažit se pomáhat řešit příčiny, které když nabobtnají a nejsou řešeny, tak přijdou až k nám a pak to znamená pro nás hurikán,“ souhlasí Stropnického náměstek Koštoval.

Experti: Češi nejsou na krize připravení

Vedle profesionální armády se řeší i to, jak jsou připraveni na krize a obranu sami čeští občané. A žádná sláva, míní experti.

 „Je tady alespoň první krok. Ve vztahu ke skupině, u které se dá udělat nejvíce – mladá generace, děti, studenti, mládež – tam alespoň vláda v nedávno schválené koncepci uvádí, že současný stav programů u bezpečnostních témat, ať už se jedná o ochranu člověka u běžných rizik a mimořádných událostí, nebo koncepci přípravy občanů přímo k obraně státu, že současný stav je krajně nevyhovující a neefektivní,“ míní expert Střediska bezpečnostní politiky.

V pondělí přitom ministr Stropnický představil záměr zákona o branných spolcích, který chce vládě představit na přelomu srpna a září. Současnému stavu má napomoci. 

VIDEO: Vojáci radili českým dětem, jak přežít útok

Video Chemický úkol i válka: Vojáci radili dětem, jak přežít v krizi. - Blesk TV/D. Budai, P. Soukup, J. Jedlička

Stropnický: Chceme lidi více zapojit

„Záměr ministerstva obrany je zintenzivnit spolupráci s občany a využít jejich dovedností, vědomostí k dobrovolnému zapojení do plnění úkolů ozbrojených sil. Má více začlenit občany, kteří mají aktivní zájem o obranu republiky,“ popisuje Stropnický.

Jde tak o další formu posilování obranyschopnosti Česka. „Existuje celá řada různých programů, aktivit, spolků, které se v branné oblasti nějakým způsobem aktivizují nebo pravidelně vyvíjejí určitou činnost. Samozřejmě že vzhledem k bezpečnostním okolnostem je dobré tyto iniciativy podchytit a dát jim i nějaký pevný zákonný rámec,“ pokračuje Stropnický. Ministr zmiňuje různé střelecké spolky, ale třeba i sportovní oddíly, které se věnují různým formám zápasu.

Podle Stropnického jde o to pomoci lidem v jejich zálibě, aby se mohli ucházet i o určité granty a především aby se v případě, když to bude nutné, skutečně dokázali bránit. „Každá země, když se dostane do nesnází, potřebuje toho informovaného nebo zformovaného občana, aby to nebyl úplný laik. Aby byl schopen třeba na nějaký čas zaujmout nějaké místo v systému obranyschopnosti,“ argumentuje ministr.

I proto apeluje také na brannou výchovu. „Aby také speciálně ve studentských nebo školských letech mladí lidé byli maximálně vzdělaní s ohledem na poskytování první pomoci, aby uměli reagovat na různé stresové situace, které hypoteticky mohou nastat,“ dodává Stropnický poté, co v Londýně došlo k dalšímu teroristickému útoku, tentokrát na London Bridge.

VIDEO: Mrazivé svědectví z posledního teroristického útoku v britské metropoli

Video „Teroristi! Všechny bodají!“ Svědek popsal hrůzu v Londýně. - Reuters

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

flesch2z ( 6. června 2017 22:09 )

Ty miliardy ukradl Stropnický, já to říkala, že budou chybět!

zednik ( 6. června 2017 17:37 )

Chybí branná výchova... Chybí cvičení CO.... Včera mě rozesmálo, když v TV dlouho a opatrně okecávali ze třeba zavést spolupráci s armádou ...... mohli to zkrátit a říct rovnou chybí nám Svazarm. Prostě co jsme zrušili jako odporné, to nám dnes chybí.

zdenek43 ( 6. června 2017 17:09 )

Předmnichovská republika měla policii, která působila především ve městech, a dále četnictvo, které své aktivity zaměřovalo na venkov. V meziválečné době působilo v celé republice 26 tisíc policistů a kolem 15 tisíc četníků. Tedy celkem 41 tisíc příslušníků bezpečnostních složek, které obsluhovaly Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tedy na jednoho policistu či četníka bylo celkem 340 obyvatel. (Pro srovnání, při dnešním počtu 39 tisíc policistů je na jednoho z nich 270 obyvatel). Kdy došlo k té změně? V roce 1945 bylo zrušeno četnictvo i policie a zřízen Sbor národní bezpečnosti, který dosáhl v roce 1945 počtu 38 500. Nově nastupující policejní stát zvedl počet bezpečnostních složek v průběhu roku 1948 na 45 200 příslušníků, z toho bylo 8 130 příslušníků StB. Přepočítáme-li tento počet na obyvatele jako v předchozím bodu, dostaneme na jednoho policistu 277 obyvatel. V roce 2011 mluvíme o 39 000 policistech (dnes už asi 40 000). K tomu musíme připočíst cca 4 470 příslušníků městské či obecní policie. Česká republika tedy disponuje zhruba 43 470 policisty a strážníky, což je na jednoho člena bezpečnostních složek asi 241 obyvatel, tedy nejméně v celých dějinách České republiky, potažmo Československa. Ani v době nejhrubšího policejního státu v letech 1948 až 1953 jsme nedisponovali takovým množstvím příslušníků bezpečnostních složek. Takže shrnuto: v údajně policejním, profízlovaném státě pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko bylo u nás celkem 45200 příslušníků SNB včetně STB. Dnes v demokracii pouze pro Českou republiku u nás máme 40 000 policistů, žádáme 44000 a připravujeme opět 48000 a počet tajných služeb není znám. Nekulhá v tomto kontextu doba, kdy byl, nebo skutečně je policejní stát? A pokud k tomu připočteme desetitisíce pomocníků VB dnes přejmenovaných na neziskové organizace a placené také ze státního rozpočtu například Evropské hodnoty, Člověk v tísni a tisíce dalších, dostáváme se k řádu 50 až 60 tisíc profízlovaných sociálníc

zdenek43 ( 6. června 2017 17:00 )

 ano a hura jak se to hodi .......... okamzite udelejme z Ceske republiky jeste policejni stat nez v dnesni dobe je .......... na cele Ceskoslovesnko STACILO 44 000 policajtu a StBaku a zalobnicku .......... a to bylo C E S K O S L O V E N S K O . . . rozloha: 127 876 km² (1992) a počet obyvatel: 15 700 000 (1992) no a po Sametaku 1989 ---- Rozloha: 78 866[1] km² (113. na světě)....Počet obyvatel: 10 578 820 (84. na světě, 1. leden 2017).... TO JE Česko, úředním názvem Česká republika. NOOOOO A NA TENTO KOUSEK???????? potrebujeme POLICAJTU . . . 3.2017 - Policejní sbor má zhruba 40 000 lidí, hasičů je přes 9700. Průměrný plat u policie i hasičů se pohybuje kolem 35 000 korun. Zvýšení platů se týká i celníků, vězeňských dozorců a tajných služeb...... Obecní a městské policie v ČR .... Podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra u nás působí asi 350 obecních a městských policií.....V ČR je přibližně 8 500 strážníků s platným osvědčením.. Obce v ČR zaplatí ročně za provoz obecních policií asi 5 miliard Kč. TAKZE TADY NECO N E S E D I ????????

sovca ( 6. června 2017 16:09 )

Kdysi bývala ve škole branná výchova.Po listopadovém puči se vše zrušilo jako přežitek a zbytečnost. A najednou přijdou naši "páni" na to,že přece jen to mělo něco do sebe?

Zobrazit celou diskusi
Další videa