Šikana ve školách a Zeman vs. rektoři. Co na to Babišův šéf školského výboru?

Autor: Jaroslav Šimáček - 
13. 1. 2017
05:47

Z nevraživosti Miloše Zemana k řadě rektorů je mu smutno. Profesor a šéf sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Zlatuška (ANO) míní, že společnosti tenhle hradní vrtoch neprospívá. Sám coby bývalý rektor má k vysokým školám blízko, a tak v rozhovoru pro Blesk.cz mluvil mj. o tom, zda jsou na českých VŠ zbytečné obory, jak čas od času naznačuje právě prezident Zeman. Došlo však i na další témata. Třeba pamlskovou vyhlášku či šikanu.

Situace v českých školách není vždy růžová. Jak vnímáte problém šikany. Zlepšuje se situace kolem ní? 

V tomhle vidím hodně důležitou roli České školní inspekce, aby kontrolovala to prostředí, pomáhala učitelům a aby se učitelé měli o co metodicky opřít, jak si s  takovými věcmi poradit.

Vyjadřování o těchto věcech není jednoduché, není to totiž černobílé. Můžete mít situace učitelů, kteří se opravdu k dětem chovají způsobem, že si nějaké zvláštní chování od těch dětí téměř zaslouží, máte jiné případy, kdy lze usoudit, že skutečně byli učitelé obětí takového chování.

Je to ale důležitá věc a inspekce se tomu věnuje, kroky pro to, aby byly jakési protilátky, účinné nástroje, aby se takové chování nestalo rutinou, se skutečně dělají. Výsledky uvidíme v dlouhodobější perspektivě, to není věc, kterou změníte ze dne na den.

Učitelka Ludmila V. z Třebešína, oběť šikany, bude oceněna in memoriam paní ministryní Valachovou. Jak to vnímáte? 

Je to pochopitelné lidské gesto od ministryně školství.

Když se ohlédneme za dosavadním působením Kateřiny Valachové na ministerstvu, jak jej hodnotíte?

Myslím, že se jí podařilo spravit to, jak to na ministerstvu školství začalo za jejího předchůdce. Já jí vůbec nezávidím situaci, za kterého do toho naskakovala – z jiného prostředí, s hendikepem, že se nepohybovala v oblasti školství a co má takový člověk do toho co říkat... Ale podařilo se jí mezi těmi útesy, na které při té pomyslné plavbě každý naráží, najít kompromisy, které ne každému se musí líbit. Její působení je bezesporu pozitivní. 

To platí třeba i o její pamlskové vyhlášce?

Je to rozumná věc, nesouzním s kritiky pamlskové vyhlášky, kteří soudí, že je to příliš přísné a že se tam nedá téměř co prodávat. Nářky na to, jak moc to omezuje, nejsou oprávněné. Měli bychom se postarat o to, aby zde vznikla skutečná poptávka po stravě, která není vyloženě špatná – musí vzejít od jednotlivých škol a mířit k dodavatelům.

Když jsme měli zasedání výboru, tak paní ministryně s sebou dovedla jednoho dodavatele, který nám tady nechal velký vzorek toho, co je možné v rámci pravidel pamlskové vyhlášky do škol dodávat. Musím říct, že mě to zcela uspokojilo, byla tam pestrost, bylo to chutné a jedná se jen o to, aby dodavatelé nedodávali výrobky, kterými učí konzumenty, aby si navykali na ty nejhorší chutě, které je potom vedou k tomu, že nic jiného nevyžadují. S tím je třeba začínat od útlého věku a je zcela v pořádku, že regulace toho, co je možné ve školách podávat, v tomhle směru je.

Vy sám máte coby bývalý rektor Masarykovy univerzity přirozeně velmi blízko k vysokým školám. Jak vnímáte poměrně napjatou situaci mezi rektory a Milošem Zemanem?

Mně připadá ten kapric (umíněnost, vrtoch – pozn. red.) z Hradu málo pochopitelný. Chápu, že to část voličů oslovuje. Ono těch rektorů je pár, silácký postoj vůči nim může části voličů imponovat. Je to nicméně smutné. Když si vezmu začátky Československé republiky a prezidenta T. G. Masaryka, to byl vážený profesor, zasadil se o vznik dalších vysokých škol, dlouhá léta se snažil o Masarykovu univerzitu, kde dál působím.

Masaryk si na Hrad pravidelně zval i účastníky vědeckých konferencí a považoval si toho, že vzdělanost je něco, co novému státu dává pevný základ a je potřeba to respektovat. V okamžiku, kdy se politici na vysoké školy – ať už jejich rektory nebo studenty – nějakým způsobem vytahují, tak z toho mám velice smutný pocit a společnosti to neprospívá.

Má Česko příliš vysokoškoláků?

Nemá a vím, že ty nářky na toto jsou velice časté. Ale když se podíváme na mezinárodní srovnání, uvědomíme si, že vysokoškolské vzdělání je něco, co vytváří kvalifikaci lidí pro náročnější práci. Ta je důležitá pro to, aby zlepšovala podmínky života každého ve společnosti. Představa, že jako země vydržíme s nějakými nenáročnými manuálními profesemi, nota bene s profesemi, které se velice často nahrazují stroji nebo pokrokem techniky, je mylná.

Nelze se obejít bez toho, abychom měli lidi na takové úrovni kvalifikace, kam je dokážeme vytáhnout. O školství je dobré přemýšlet jako o trampolíně, pomáhá lidem vyskočit výš. Někdo se u toho musí strašně snažit, někdo se tam vyškrábe s posledními silami, ale zaplať pánbůh za každou příčku, o kterou se dostane výš. Lepší vzdělanost vytváří lepší podmínky života každého ve společnosti. Doporučoval bych nedívat se na tyto věci úkorně.

Ony nářky, které jste zmínil, se týkají občas i toho, že na vysokých školách jsou i obory, které některým lidem - včetně právě prezidenta Zemana - přijdou zbytečné...

Nesouhlasím s tezí o zbytečnosti. Vysokoškolské vzdělání není učební obor, není to něco, co vám dává možnost působit jen v jedné konkrétní oblasti. Jsou to často obecnější věci, které využijete i v jiných oblastech. Vzhledem k tomu, že je zanedbatelná nezaměstnanost absolventů VŠ, tak ty nářky nad tím, že když se podívá člověk zvenčí na jména některých oborů, tak má pocit, že jsou zbytečné, nejsou opodstatněné.

Přibližte našim čtenářům, co obnáší práce předsedy školského výboru?

Základní věc ve výboru je vždy, že se věnují detailně zákonným předlohám, které spadají do působnosti výboru. U nás to jsou všechny zákony, které se týkají školství, kultury, tělovýchovy, mládeže. V současné době je to zejména zákon o pedagogických pracovnících, kariérní řád a finišujeme financování regionálních škol.

Školství je taková zvláštní oblast, kde tím, že jsme všichni chodili do školy, tak když se tyto věci dostávají na program pléna Sněmovny, tak překvapivě mnoho lidí se cítí kvalifikováno k tomu vystupovat. Je důležité si uvědomit, že ta vlastní, tak říkajíc odborná práce nad předlohami probíhá právě na výboru.

Součástí vaší práce jsou i pracovní cesty do zahraničí. Jaká byla pro vás v roce 2016 nejzajímavější, co jste si z ní odnesli? 

Pro mě byla nejzajímavější cesta o rok předtím, kdy jsme viděli systém vzdělávání učitelů v Singapuru. Závidím tomuhle městskému státu, že něco takového nejsme schopni dělat u nás. V loňském roce bylo pravděpodobně nejzajímavější vidět srovnání školského a zejména vysokoškolského prostředí jak v Číně, tak v Hong Kongu.

Jednali jsme o tom, aby tam mohlo docházet k větší výměně studentů. Tamní vysoké školství i věda jdou neuvěřitelným způsobem nahoru. Tento druh kontaktu pomáhá obecně ke kulturnímu porozumění mezi tak vzdálenými oblastmi světa. A prostřednictvím mládeže jsme schopni i nepřímo pomáhat třeba demokratizačním tendencím v Číně, což je zájem, který bychom jako republika měli mít. 

Letos jste chtěli do Austrálie, výbor vám to ale neschválil...

Já jsem tu Austrálii předkládal několikrát, jedná se o to, že tam je kombinace vysokého školství, jsou tam velmi rozvinuté metody hodnocení vědy, což jsou problémy, se kterými tady zápolíme. Počtem obyvatel je to země, která je dvakrát větší než ČR (23,13 milionu obyv. – pozn. red.). Je tam řada studentů, kteří přicházejí ze všech možných vzdálenějších zemí – ne jako u nás ze zemí, které jsou v okolí. Přináší jim to jiné zkušenosti, které souvisí s inkluzí, s různorodým prostředím. Pro nás by byly velice zajímavé. ODS a TOP ale hlasovaly proti tomu.     

Místo Austrálie tedy poletíte kam?

Letos plánujeme cestu do Kanady, kde je kombinace školství, vysokého školství, jazykového vzdělávání – to jsou jedny aspekty. A velice rád bych také, aby se výbor mohl seznámit se zkušenostmi, jak účinně využívat vystavěná sportovní zařízení.

Kdykoli jsme na zahraniční cestou s kolegou Plocem (Pavel Ploc, ČSSD, bývalý skokan na lyžích – pozn. red.), tak využívám toho, že když představuji jednotlivé členy delegace třeba při návštěvě parlamentu apod., tak říkám: Toto je nejslavnější člen naší delegace, nikdo se mu nemůžeme rovnat. Nikdo nemáme zlaté olympijské medaile. V řadě zemí toto působí velice dobře. I tyhle věci otevírají pomyslné dveře do srdcí lidí, se kterými jednáme.

moiaza ( 13. ledna 2017 08:34 )

Je mi vše k smíchu. Ve školách nesmí prodávat sladkostí a pamlsky. Co to je za nesmysl? Dítě přijde domů a docpe se brambůrky, chipsy, hranolky a nevím čím ještě. Kdo jim dává peníze na ty sladkosti? Já jsem dostal svačinu a to bylo vše. Nevlasnil jsem ani korunu a přežil jsem celých 9 let. Když to nevadí rodičům, proč to vadí ministrům?

Felix Julec ( 13. ledna 2017 07:21 )

Zlatuška,stejně jako Bek,Zima,Fiala mají o sobě zbytečně vysoké mínění.Vizitkou jejich činnosti je úroveň dnešních vysokoškolsky vzdělaných politologů,sociologů a jiných ....logů,kteří jsou v praktickém životě nepoužitelní,kromě různých neziskovek, nezaměstnatelní.Ani Zlatuška se nemá čím chlubit.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa