
Chci kodex pro sprosté poslance, tvrdí nástupce Jermanové. A změnu ústavy

Místo Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO), která post poslankyně vyměnila za funkci středočeské hejtmanky, usedne ve vedení Poslanecké sněmovny její stranický kolega Radek Vondráček. Jak řekl v rozhovoru pro Blesk.cz, přál by si, aby poslanci měli svůj kodex, podle kterého by se měli chovat. Chce také usilovat o změnu ústavy.
S čím nastupujete do nové funkce? Máte nějaké zvláštní ambice, nebo vám půjde jen o to procedurálně správně řídit schůze?
Na nějaké větší ambice jsem bohužel moc limitovaný časem, do konce volebního období zbývá 10 měsíců. Také se blíží volby a diskuse ve Sněmovně tím určitě utrpí, bude to čím dál složitější. Jsem komunikativní člověk a byl bych rád, kdybych přispěl k tomu, abychom byli schopni spolu vycházet, opozice i koalice, aby Sněmovna fungovala, abychom byli schopni dohodnout nějaká pravidla a abychom byli schopni ještě nějaký legislativní proces dotáhnout do konce.
Takže budete chtít i uspíšit jednání?
Spíš ho trochu strukturovat. Nemá cenu jít proti sobě za každou cenu. Jsme dospělí lidé a snad jsme schopni se dohodnout na tom, co ještě můžeme projednat, na čem se shodneme. Těžko říct, jestli za těch deset měsíců bude čas na nějakou vlastní iniciativu. Vždycky jsem si přál, abychom si jako poslanci přijali nějaký etický kodex chování sami k sobě. Třeba dnes (ve středu - pozn. red.), když byla debata o lex Babiš, tak to zase sklouzávalo do osobních útoků. Spousta národních parlamentů má nějaký etický kodex. Myslím, že by nám stačil nějaký úplně stručný po vzoru třeba Velké Británie nebo Polska.
Co by v něm bylo?
Tam jsou jednotlivá pravidla, jak se k sobě chovat. Neurážet se, neříkat jeden o druhém, že lže, nezmiňovat některé termíny.
Nekoliduje to pak se svobodou projevu?
Slušnost nekoliduje se svobodou projevu. Ano, máme tady svobodu, často nám to zdůrazňují, ale třeba rodiče nás vychovali trochu jinak, tak bychom se i tady k sobě mohli chovat trošku jinak. Ono to k debatě patří, já už jsem si za ty tři roky zvykl, ale určitě by nám neuškodilo, kdybychom se trošku kultivovali.
Předpokládám ale, že se teď spíš bavíme v teoretické rovině.
Jde o to, že by i byla vůle něčím takovým se zaobírat, ale problémem je čas. Zbývají vládní návrhy, priority, opozice má také své priority, a pokaždé když začíná schůze a bavíme se o tom, co ještě chceme projednat, tak první komentář je „No je toho moc“. Je toho prostě strašně moc.
Některé zákony už leží ve Sněmovně i několik let. Je nějaká šance, že se stihnou projednat?
Když se na tom dohodnou předsedové klubů a kluby, tak šance je vždycky. Teď třeba budeme mít na pořadu na konci ledna i možnost zřízení stálé komise pro změnu ústavy. Mě to jako právníka velmi zajímá, podpořil jsem to, rád bych i v té komisi pracoval, jako místopředseda nemůžu už být ve výborech, ale v komisi bych být mohl. Máme 25 let od přijetí ústavy, hodně se změnil svět, změnila se třeba volba prezidenta, změnila se spousta věcí a ústava by si nějakou kvalitní revizi zasloužila. Tam bych také rád svou energii napřel.
Vidíte ještě někde jinde prostor, kde byste se reálně mohl zasadit o nějaké změny?
Budeme to brát, jak to Sněmovna přinese. Nápadů je spousta, ale jsem strašně limitovaný tím, kolik zbývá času.
Vaše předchůdkyně paní Jermanová byla i kvůli některým svým ambiciózním vizím kritizována – ať už to byl zákaz podávání alkoholu během sněmovních schůzí nebo její snaha o omezení řečnění. Jak vy se na tyto záležitosti díváte?
Takzvaný suchý zákon je nařízením předsedy Sněmovny, i když s tím přišla paní Jermanová. Byl to prostě výsledek nějaké doby. Dneska už to můžeme s úsměvem vyhodnotit – ono se zas tolik nezměnilo. Na druhou stranu si myslím, že už nemá smysl to měnit. Nařízení padne s touto Sněmovnou. Jak se potom zařídí ta nově zvolená, bude na nich.
Z vašeho pohledu se tedy nepodařilo utlumit to, aby někteří poslanci chodili ovínění na schůze a podobně?
No oni akorát nechodí do restaurací, ale to, aby si někdo dal u sebe v kanceláři skleničku, tomu nezabráníte. Takže spíš to odnesli hosté a návštěvníci restaurací, kteří teoreticky pít můžou. Ale nehodnotím to negativně, bylo to jasné gesto, že to sem nepatří. Že to nebude fungovat na sto procent, to asi věděl každý.
Jak jste na tom se studováním jednacího řádu, učíte se nějak na převzetí funkce?
Jednací řád by měl znát každý poslanec. Určitě si ale budu prohlubovat znalosti, protože jsou k tomu ještě různá usnesení, ale mám trošku výhodu v tom, že jsem právník.