Kubera: Dalajlama je filosofický turista, dopis Číně byl zbytečný
Senát se na středečním jednání kuriozně distancoval od svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD). Ten se totiž připojil k prohlášení, v němž čtveřice ústavních činitelů ujistila Čínu v trvající loajalitě k jejímu režimu. Místopředseda komory Jaroslav Kubera (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz tvrdí, že dopis byl zbytečný. Pokáral ale i ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který na půdě svého resortu přijal dalajlamu.
Jak hodnotíte výsledek jednání o tzv. dopisu čtyř?
Víceméně to byla taková diskuse ex post, která už žádný dopad nemá, ale podstatné je, že jak pan předseda Štěch, tak pan ministr Zaorálek – i když to úplně nechtěl přiznat – uznali, že to bylo nadbytečné.
Já jsem vystoupil ve smyslu, abychom nevylili s vaničkou i dítě. Čína se prostě přehlédnout nedá, možná bychom dnes ani neměli jednání Senátu, kdyby polovina toho, co tam máme, nebyla čínská. Kdybychom chtěli náležitě protestovat, tak přestaneme používat čínské výrobky, což je v podstatě nemožné.
To prohlášení bylo tedy podle vás zbytečné?
Bylo absolutně nadbytečné, zbytečné, takové ustrašenecké, byť oni tvrdí, že to tak samozřejmě nemysleli, ale ‚zvonku to tak vyzerá‘. Nic by se bývalo nestalo, kdyby ho nepřijali. Zrovna tak by se nic nestalo, kdyby Herman přijal dalajlamu někde jinde, jak to bývá běžné v jiných zemích, taky by se nic nestalo.
Měl to podle vás takhle udělat?
Měl dvě varianty, ale on neudělal ani jednu. Jedna varianta je přijmout ho na ministerstvu kultury a poté odstoupit z pročínské vlády, ale být současně v této vládě a nerespektovat vládní politiku je trošku složité.
Zase to ale celé bylo trochu nafouknuté. Dalajlama už není ten dalajlama, co býval, on už je to dneska spíš takový filosofický turista, kterému úspěšně všichni platí letenky, protože je s ním určitě zajímavé povídání. Já bych se s ním třeba taky rád sešel, debata s ním musí být určitě zajímavá.
S celým dalajlámou je to už dlohodobě únavný. Je to jako když někdo odšpuntuje kolínskou. Podle toho kdo to je tak odér buď zavoní nebo ne. Daljláma žije v exilu, jede tam kam ho pozvou. Co pozoruji tak on sám se přátelsky baví s každým, ačkoliv se ti ostatní mezi sebou rvou. Prostě s každým vyjde