Merkelová bude opět kandidovat na kancléřku. Většina Němců ji ve funkci chce
Německou vládu vede již 11 let, tím však Angela Merkelová nekončí. Až příští rok zakončí 12 rok ve funkci, bude se o post kancléřky ucházet opět, potvrdila v neděli večer po setkání vedení svých křesťanských demokratů. Merkelová, která byla v poslední době pod palbou kritiků kvůli migrační krizi, má přitom dobré šance vyhrát i počtvrté. Na 55 procent Němců si stále přeje, aby setrvala ve své funkci.
Popularita Angely Merkelové (62) i navzdory její migrační politice v Německu výrazně neklesá. V čele vlády je už 11 let, a pokud by se znovu zúčastnila voleb, vyrovnala by se tak velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi.
O své kandidatuře Merkelová promluví v neděli v sedm večer. Po zasedání předsednictva vládních křesťanských demokratů (CDU), které vede již od roku 2000. Zhruba za dva týdny se pak koná sjezd CDU, který by měl Merkelovou na další dva roky v čele strany potvrdit. Parlamentní volby by se měly v Německu uskutečnit v září příštího roku.
Merkelová se kancléřkou stala v listopadu 2005, kdy na tuto pozici nastoupila jako první žena. Merkelová i přes kolísající popularitu patří stále mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky. Podle nejnovějšího průzkumu si na 55 procent Němců si přeje, aby Angela Merkelová setrvala ve funkci.
Merkelovou podpořil i Obama
Ještě loni v srpnu však byla Merkelová oblíbená u 67 procent Němců. Jenže pak přišla věta „Zvládneme to!“ („Wir schaffen das!“), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa. O podpora Merkelová se o 20 procent propadla.
Nyní však kancléřka opět stoupá nahoru. S vyhlídkami její CDU to však také není stále ideální. Odhadovaných 32 procent hlasů, které by mohli křesťanští demokraté dostat, platí za stranický propad - v předchozích volbách získala CDU 41,5 procent.
Kancléřka však v rámci pravice nemá rovného soupeře a je mnohem populárnější než kterýkoli sociálnědemokratický politik. Její popularitu nedávno zvýšil i americký deník The New York Times, který ji po vítěství Donalda Trumpa v prezidentských volbách označil za poslední obránkyni humanistických hodnot na Západě.
Merkelovou, která se zároveň stala nejdůležitější osobou v EU (což umocnil brexit), ve čtvrtek na své poslední zahaniční cestě podpořil i dosluhující americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že kdyby byl Němec, byl by jejím příznivcem.
Všeobecně se tak dál očekává, že šéfka kabinetu oznámí, že bude v příštím roce znovu kandidovat na kancléřku. A že nakonec uspěje. Migrační krizi navzdory. Podle většiny komentátorů totiž mají desetiletí vlády Mekelové spojené Němci především s érou hospodářské stability a prosperity.
Spory se sesterskou stranou zažehnány?
Merkelová však s oznámením kandidatury dlouho váhala a na všechny otázky, jestli se bude znovu ucházet o vedení vlády, v posledních měsících odpovídala, že rozhodnutí oznámí, až přijde vhodná chvíle.
Ostatně vyčkávání je její letitá strategie, míní Die Zeit. Podle něj jde zkrátka o „merkelismus“. „Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích - až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu,“ upozorňuje týdeník. Schopnost Merkelové nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech však Němci uznávají.
Důvodem, proč si dávala na čas, přitom bylo, že čekala, až se urovnají spory se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), které se rozvinuly právě kvůli řešení migrační krize. CDU a CSU tyto spory rozdělily nejvíce za poslední desítky let. A chvíli to dokonce vypadalo, že bavorská CSU Merkelovou znovu nepodpoří. V poslední době ale zaznívaly z obou stran hlasy, že by Merkelová měla kandidovat znovu.
