Elektrárny a nemocnice bude hlídat armáda: Zpravodajci převezmou kyberobranu

Norma předpokládá, že v případě krajní situace by zpravodajci mohli přistoupit i k aktivní obraně, tedy kybernetickému protiútoku. Zajištění kybernetické obrany Česka není v zákonech nyní ošetřeno. Novela by proto nově měla přisoudit odpovědnost za tuto oblast armádní tajné službě.

Ta by měla díky zákonu možnost připojit k zařízením provozovatelů sítí elektronické komunikace své vlastní „technické prostředky kybernetické obrany“. Přístroje by měly být schopny zajistit tajné službě dostatečné informace o dění na síti, neměly by ale monitorovat komunikaci jednotlivých osob. Pokud by se na ně chtěla tajná služba zaměřit, musela by, stejně jako v současné době, požádat o povolení soudce.

Nová pravidla podle ministra obrany Martina Stropnického neotevřou dveře nabourávání soukromí, například monitorování soukromé elektronické pošty.

Čeští vojáci mohou odjet do boje proti ISIS. Vláda jim dala zelenou

Přesnější informace o technických prostředcích dokument z bezpečnostních důvodů neuvádí. O jejich umístění bude rozhodovat vláda, která také schválí manuál, podle kterého je budou moci zpravodajci používat. „V případech, kdy to okolnosti dovolí, může vláda rozhodovat i o použití těchto technických prostředků v konkrétních jednotlivých případech,“ uvádí důvodová zpráva ministerstva obrany.

K původnímu návrhu měla řada úřadů kritické připomínky. Podle ministerstva obrany byly buď vyřešeny individuálním jednáním, nebo činností pracovní skupiny, která zákon upravila. Autoři návrhu předpokládají, že zákon by mohl začít platit v prvním čtvrtletí příštího roku. Záležet bude na rychlosti poslanců a senátorů.

Zpravodajci počítají s tím, že ročně budou na vybudování potřebných kapacit potřebovat asi 300 milionů korun. Na počítačovou bezpečnost v Česku dohlíží i Národní bezpečnostní úřad. Ten má na rozdíl od kybernetické obrany na starosti kybernetickou bezpečnost.