Žaloba na Zemana od „profesora estébáka“ míří k soudu. Další odmítnutý se vzdal
První z žalob, kterou na prezidenta Miloše Zemana podali odmítnutí kandidáti na profesuru, míří k soudu. Pražský městský soud ji projedná již v druhé půlce září. Jde o žalobu Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy, kteří chtějí, aby soud Zemanovi uložil povinnost jmenovat fyzika Ošťádala profesorem. Zeman při zamítnutí argumentoval „závažnými prohřešky z minulosti“. Tedy spoluprací s StB.
Žaloby na prezidenta původně podali všichni tři muži, jimž Zeman loni v květnu odmítl podepsat jmenovací dekrety kvůli údajným závažným prohřeškům z minulosti. Vedle Ošťádala to byli Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické a ředitel Národní galerie Jiří Fajt navržený Univerzitou Karlovou.
Akademici argumentují tím, že zákon o vysokých školách prezidentovi odmítání podpisu neumožňuje. Navrhují proto vydání rozsudku, který by Zemanovi jmenování uložil. Ošťádalovou žalobou se soud začne zabývat 21. září, datum projednání Fajtova požadavku zatím nestanovil.
Jeden z kandidátů se vzdal. Snaha by prý byla marná
Na rozdíl od Ošťádala Jan Eichler svou žalobu před časem stáhl s tím, že se mu ve sporu nechce pokračovat. Svůj postup odmítl blíže komentovat, podle informací ČTK však soudu napsal, že další snahu o udělení akademického titulu od Zemana pokládá za „marnou a nedůstojnou“, protože z prezidentových projevů je zřejmé, že „nerespektuje platnou právní úpravu a pohrdá právy nejen účastníků řízení“.
Podle akademiků prezident svým otálením nerespektuje závazný pokyn vědecké rady a usnesení vlády z loňského dubna. Domnívají se, že svým jednáním narušuje autonomní povahu řízení o jmenování profesorem, a tím i samostatnost a nezávislost dotčených vysokých škol. Zároveň prý zpochybňuje akademická práva a univerzitní svobody.
V Ošťádalově případě Zeman uvedl jako důvod nepodepsání dekretu údajné kontakty se Státní bezpečností. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se pedagoga zastal s tím, že ze strany StB nebyl honorován ani využíván, jen v období 1983 až 1989 přijal několik zásilek.
U Eichlera prezident zmínil působení v propagandistických útvarech československé armády, u Fajta pak jeho snahu o dohodu s Komerční bankou na tom, aby část sponzorského daru Národní galerii sloužila jako příspěvek k jeho ředitelskému platu. Zeman později uvedl, že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil Putna v Praze na pochodu homosexuálů.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.