Politika v Riu: Uprchlice hrdinka, bučení na Rusy i selfie Kimovi pro zlost

Řadu ruských sportovců, především atletů, nepustil na olympiádu zákaz kvůli dopingu. Nespokojenost nad tím projevovali i prezident Vladimir Putin nebo ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Stín aféry, kdy ruští sportovci brali doping s podporou státu, však padl i na některé sportovce, kteří do Ria odcestovali. 

„Sportovci by se měli povznést nad politiku, ale oni jenom koukají na televizi a věří všemu, co se píše. Já myslela, že studená válka je u konce,“ postěžovala si plavkyně Julia Jefimovová, která sice získala stříbro na 100 metrů stylem prsa, ale porazila ji Američanka a diváci na ni bučeli. Jefimovová totiž měla v minulosti dva pozitivní dopingové testy - nejprve na anabolický steroid, poté na meldonium. Uspěla však s odvoláním a na hry odletěla.

Po závodu ale přesto ronila slzy. „Myslím si, že celá ta atmosféra je zvláštní,“ postěžoval si i šéf ruského plaveckého svazu a majitel čtyř zlatých Vladimir Salnikov. Celé mu to prý připomnělo dobu, kdy si USA a SSSR navzájem olympiády bojkotovaly. Američané neletěli v roce 1980 na hry do Moskvy, Sověti vynechali OH 1984 v Los Angeles. „Všechno tenkrát bylo o souboji USA a Ruska a spousta lidí přilévala olej do ohně. Tohle je další kolo,“ míní Salnikov.

Dalšího případu rivality si všiml český europoslanec Pavel Telička (za ANO). „Ani olympiáda se neobejde bez provokací. Americká gymnastka cvičila prostná na ruskou Kalinku,“ podotkl na Twitteru. Pískotem diváci přitom „vítali“ během soutěže, kterou opět vyhrála Američanka, i ruskou sportovní gymnastku Alju Mustafinovou.

Ani Olympiáda se neobejde bez provokaci. Americká gymnastka cvičila prostá na ruskou Kalinku.

— Pavel Telička (@Telicka) 11. srpna 2016

Slzy ruské plavkyně Julie Jefimovové v Riu | ČTK

Za provokaci lze považovat i jinou záležitost, která se odehrála taktéž na sportovní gymnastice. Dvě mladé olympioničky si tam udělaly selfie. Na tom by nebylo nic podivného, kdyby nešlo o sportovkyně ze znepřátelené Severní a Jižní Koreje.

Sociální sítě se brzy začaly plnit spekulacemi, že tahle společná fotka 27leté Severokorejky a 17leté Jihokorejky se diktátorovi Kim Čong-unovi líbit nebude. Jižní Korea je v jeho očích nadále nepřítel, „přisluhovač“ a „loutka“ těch „ďáblů“ ze Spojených států. Technicky jsou obě země ve válce a vztahy se i s ohledem na Kimovo chřestění nejrůznějšími raketami nijak nelepší.

„To je to, proč děláme olympiády,“ okomentoval však na Twitteru fotku dvou usmívajících se Korejek politolog Ian Bremmer. Reprezentanti izolované KLDR jsou ostatně na druhou stranu jedním z pojítek Kimovy země se světem. A chloubou v případě, že dosáhnou úspěchu. I ten je však v očích Severokorejců relativní. Což v Riu dokázal i vzpěrač Om Jon-čol, kterého zarmoutila stříbrná medaile. 

„Příčinou mého zlepšení a toho, jak jsem vyhrál zlatou medaili, je má vřelá láska k velkému vůdci Kim Čong-ilovi a velkému soudruhovi Kim Čong-unovi,“ říkal totiž vzpěrač z KLDR před čtyřmi lety, když vyhrál na hrách v Londýně. V Riu však našel přemožitele a reportérovi AFP smutně říkal, že zklamal svou vlast i zesnulého vůdce Kim Čong-ila, otce současného diktátora. Prý slíbil, že bude už jen vyhrávat. „Myslím, že se stříbrnou medailí nemohu být pro moji zemi hrdinou,“ hlesl olympionik.

Selfie gymnastek ze Severní a Jižní Koreje na olympiádě v Riu | Reuters

Olympiáda však hrdiny jednoznačně plodí. Své o tom ví již i zlatý český judista Lukáš Krpálek. Hrdinkou je také syrská plavkyně Yusra Mardiniová. A klidně i bez medaile. Vlajkonoška týmu 10 uprchlíků do Ria doputovala po útěku z rozbombardovaného syrského Damašku. A po cestě narazila i na Češku Magdalenu Sodomkovou, která pro Český rozhlas její příběh zaznamenala.

Ze Sýrie, kde již pátým rokem trvá krvavá občanská válka, se Yusra dala na útěk se sestrou Sarah. Přes Bejrút a Turecko se poté na gumovém člunu dostaly do Evropy. Po dramatické plavbě, kdy se málem utopily, přistál přeplněný člun, jemuž selhal jediný motor, na řeckém ostrově Lesbos. „Všichni pláčou, objímají se, kontrolují telefony. Měla jsem pocit, jako by mi patřil celý svět. A teď jenom pláču, že jsem vůbec naživu,“ popsala Yusra v dokumentu.

Přes Makedonii, Srbsko a Maďarsko, které v té době již dokončovalo stavbu plotu, se dostala nakonec do Rakouska a poté už do vysněného Německa. Tedy po dnes už zavřené balkánské cestě a také díky kancléřce Angele Merkelové a jejímu „pozvání“ pro uprchlíky. Co na tom, že nadějná plavkyně v Riu skončila ve svém prvním olympijském závodě na 41. místě ze 45 účastnic.

18letá Yusra už vlastně vyhrála. „Samozřejmě jsem pyšná, ale zároveň hodně unavená. Moc doufám, že jsme zde do světa vyslali zprávu, že i uprchlíci mohou dokázat cokoliv, co budou chtít,“ hlásí Yusra z Ria v době, kdy v její rodné Sýrii dochází k dalším válečným střetům - bojům rebelů s jednotkami prezidenta Bašára Asada, ale také k nekonečné válce s Islámským státem, který však v Sýrii a Iráku přece jen ztrácí území i vojáky. Na útěku jsou však další miliony lidí, které vyhnala válka stejně jako Yusru z jejich domovů.

Syřanka Yusra na olympiádě v Riu de Janeiro spolu s dalšími členy uprchlické výpravy | Profimedia.cz

Válka stojí přitom i za jedním z dosavadních největších skandálů z Ria. To když Libanonci odmítli jet v jednom autobusu s Izraelci. Nenávist mezi oběma státy panuje dlouhodobě. V červenci 2006 zplodila i zatím poslední otevřený konflikt, takzvanou druhou libanonskou válku, která přinesla řadu raketových a minometných útoků, mířených na Izrael, ale i na libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které má za jeden z hlavních cílů právě zničení Izraele. Také tyto země jsou technicky vzato nadále ve válečném stavu.

Ke sporu mezi Libanonci a Izraelci přitom došlo i v olympijské vesnici. Libanonští sportovci a členové výpravy odmítli jet v jednom autobusu na slavnostní zahájení her právě s Izraelci, kteří se chystali přistoupit do autobusu, kde již Libanonci seděli. „Jakmile si libanonská výprava uvědomila, že by měla sdílet autobus s izraelským týmem, okamžitě požádali řidiče, aby zavřel dveře,“ uvedl Udi Gal, trenér izraelských jachtařů. Izraelci však přesto chtěli dovnitř, vlastním tělem jim bránil šéf libanonské výpravy Salim al-Haj Nacoula.

Izraelská ministryně sportu Miri Regevová označila incident za antisemitismus, Mezinárodní olympijský výbor oficiálně napomenul Nacoulu, který před vyšetřovací komisí tvrdil, že šlo o nedorozumění. V libanonských médiích však pěl jinou písničku: „Musel jsem tak stát ve dveřích a blokovat jim vchod, protože jsem věděl, že se tudy snaží útočit. Někteří z nich si řekli o malér.“

Roztržka připomněla i jinou kauzu, narážející na problematické vztahy obou zemí. To když si Miss Libanon Saly Greigeová a Miss Izrael Doron Matalonová udělaly společné selfie během soutěže Miss Universe. Libanonka následně tvrdila, že se fotit nechtěla.

Nástup libanonské výpravy během slavnostního zahájení OH v Riu | Reuters

Další mezistátní roztržka se pak odehrála kvůli napjatým vztahům mezi Srbskem a Kosovem, jehož nezávislost vyhlášenou v roce 2008 Srbové neuznávají. Srbští sportovci totiž dostali upozornění, aby se vyhýbali kontaktu s reprezentanty Kosova. A to i v případě, kdy by měli stanout na jedněch stupních vítězů.

Srbský ministr sportu Vanja Udovičič v televizi vysvětloval, že nejde o nařízení, ale doporučení. „Nemůžeme ale poslouchat jejich hymnu a dívat se na jejich vlajku,“ tvrdí. Avšak co čert nechtěl, Srbům se na olympiádě příliš nedaří. Hned v prvním kole vypadlo tenisové eso Novak Djokovič, za Kosovo si navíc stihla připsat historicky první zlatou medaili judistka Majlinda Kelmendiová. „Krutá pravda - Kosovo získalo z her dříve medaili než Srbsko,“ poznamenal deník Kurir.

Srbové na medaili stále čekají. V jednom ale mají jasno - samostatné Kosovo neuznají. Potvrdil to i srbský premiér Aleksandar Vučič, kterého prezident Tomislav Nikolič pověřil po dubnových předčasných volbách sestavením nové vlády. „My v Srbsku si nalháváme, že je pro nás Kosovo to nejcennější, ale někteří toho o Kosovu moc neví. Například nemají tušení, kde je Glogovac a jestli tam žijí nějací Srbové. Pravda je, že nás neznalost ve značné míře vede k extremismu. Nicméně to neznamená, že máme právo zříci se našeho území, protože podle tohoto principu by se měnily hranice v mnohých zemích,“ uvedl srbský premiér podle televize B92.

Judistka Kelmendiová vybojovala v Riu historické zlato pro Kosovo. | ČTK