
Psi roztrhali uprchlíka z NDR. „Omluvte se,“ vyzývají Jakeše i Štrougala
Bylo mu pouhých 18 let, když ho v kukuřičném poli u Bratislavy dohnali psi pohraničníků a pustili se do trhání. Zraněním mladík zanedlouho podlehl, nedostalo se mu včas pomoci. Hartmut Tautz se rozhodl pro útěk na Západ po smrti otce. Přes ČSSR chtěl odejít do Rakouska, sám však po cestě narazil na smrt. Platforma evropské paměti a svědomí nyní vyzývá Milouše Jakeše, Lubomíra Štrougala a další komunistické papaláše, aby se omluvili.
Mladý Hartmut Tautz se v létě 1986 rozhodl odejít z NDR na Západ. Do té doby žil s rodinou v Magdeburgu, jeho otec byl zubařem, Hartmut však prý zdědil jeho muzikální nadání a naučil se hrát na klarinet.
„Ale protože jeho příbuzní žili v SRN, nebyl přijat ani do armádního souboru v rámci čtyřtýdenního armádního cvičení v maturitním ročníku. Vzápětí se musel vyrovnat se smrtí milovaného otce, který zemřel na infarkt. Tehdy se rozhodl pro útěk. Své matce řekl, že jeho třída pojede po maturitě na školní výlet do Leningradu (dnešního Petrohradu), kam však neodcestoval. O několik dní později se Christa Tautzová dozvěděla, že její syn zemřel v Bratislavě,“ popisuje Ľubomír Morbacher z Ústavu paměti národa (ÚPN) v Bratislavě na ustrcr.cz.
Platforma evropské paměti a svědomí přitom nyní vyzvala 21 představitelů bývalého komunistického Československa, aby se veřejně omluvili za Tautzovu smrt, stejně jako smrt dalších obětí železné opony, uvádí ČTK s odkazem na Neelu Winkelmanovou, výkonnou ředitelku platformy.
Výzvu určenou mimo jiné pro tehdejšího generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše, tehdejšího předsedu vlády Lubomíra Štrougala či tehdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara podepsali lidé, kteří se v úterý zúčastnili odhalení památníku Tautzovi v Bratislavě.
Uběhl 250 metrů kukuřičným polem. A dostihli ho psi
Tautzův příběh je velmi smutný. Mladý východoněmecký uprchlík se na Západ vydal oklikou. U Petrovic na Ústecku přešel mimo hraniční přechod do ČSSR, přes Prahu zamířil vlakem do Bratislavy a chtěl přejít do Rakouska. Nepovedlo se mu to, u hranice jej dostihli dva slovenští pohraničníci se psy.
„Hartmut Tautz stačil ujít kukuřičným polem zhruba 250 metrů, když jej zhruba ve 22.25 ve vzdálenosti 22 metrů od hranice smečka dostihla,“ popisuje Morbacher. Zle potrhaného mladíka objevili pohraničníci zanedlouho. Ležel na zemi, ještě žil.
Místo k ošetření ho odvezli na stanici, až poté do bratislavské nemocnice. Soudní znalci již v srpnu 1986 uvedli, že zemřít při včasném převezení do nemocnice nemusel. Tautzova matka si poté vymohla převezení těla do Magdeburgu, kde byl pochován.
„Slovenský Ústav paměti národa vznesl v květnu 2008 podnět na Generální prokuraturu SR, že se v případě usmrcování civilních osob na státních hranicích v letech 1948–1989 jedná o zločiny proti lidskosti, ale dosud nebylo proti žádné ze zodpovědných osob vzneseno obvinění,“ dodal Morbacher.
Podle platformy však nese odpovědnost za Tautzovu smrt 21 představitelů bývalého Československa. „Při příležitosti třicátého výročí tragické smrti Hartmuta Tautze vás žádáme: omluvte se veřejně za jeho zabití. Omluvte se jeho rodině a omluvte se veřejně všem občanům bývalého Československa a sousedních zemí za zabíjení bezbranných lidí, kteří útěkem za hranice nikoho neohrožovali, jenom chtěli žít šťastný a svobodný život,“ uvádí se ve výzvě.
Podepsal ji i předseda slovenského ÚPN Ondrej Krajňák nebo náměstkyně bratislavského primátora Iveta Plšeková. Platforma evropské paměti a svědomí podle svých zástupců sdružuje pět desítek institucí ze 13 států EU, dále z Ukrajiny, Moldavska, Islandu, Kanady a USA, které se zabývají vyrovnáváním s dědictvím totality v Evropě.
Příběh Hartmuta Tautze si před časem připomněla i Praha. A to díky instalaci díla Petra Motyčky a Dana Trantiny na Kampě – s Tautzem, psy i přihlížejícími pohraničníky.
Ty co chtěli emigrovat měli pustit na západ, nechytat je ale zpátky už je nebrat.