Hnus v Lidicích: Na hrobech se válí psí výkaly, neukáznění návštěvníci ničí pietu
Zhnusen musí být snad každý návštěvník Lidic. Pokud tedy nemá žaludek na výkaly od psů, které se tu povalují na pietních místech. Turisté tu trekingovými holemi rozrývají zem, mladí odpalují golfové míčky.
„Volně pobíhající psi pomočí i pomník u společného hrobu lidických mužů,“ upozorňuje Antonín Nešpor, předseda Občanského spolku Lidice. Málokoho tady ale zajímá, že pejskaři porušují zákon, neboť pes musí mít náhubek nebo být na vodítku.
„Lidé jsou neukáznění a až hulvátští. Je problém je donutit, když jdou se psem po pietním území, aby dodržovali pravidla. Stejně tak je to v případě jízdy na kole nebo hraní s míčem. Přitom to dělají přímo na místech, kde stávaly původní domy,“ říká Veronika Kellerová, starostka Lidic.
U původního hřbitova Lidic, který zničili nacisté, najdete jen malou cedulku, která vysvětluje, o co jde. Některé náhrobky jsou ještě čitelné, další ovšem dost poničené. „Určitě by firmě, která se o památník stará, nic nebránilo spadlé kříže narovnat. Původní hroby totiž patří lidem, ale mnoho z jejich potomků už nežije,“ říká Veronika Kellerová.
„Měla by zde být jasná informační cedule s nápisem: Starý hřbitov, který vyrabovali Němci. Prostor by měl zůstat v původním stavu, to znamená, jak byl vyrabován a jak si to lidické ženy přály, aby připomínal to, čím se Němci provinili,“ domnívá se Antonín Nešpor.
„Místo toho, aby k vypáleným Lidicím měli lidé úctu, tak si z toho dělají turistickou atrakci. Návštěvníci se nemohou v klidu zamýšlet nad událostmi, spíše musejí dávat pozor, kam a do čeho stoupnou. Myslela jsem, že sem vezmu žáky, ale to by se tu muselo hodně věcí změnit, abych se nemusela stydět,“ říká učitelka základní školy Marie Z.
„Jako občanovi Lidic, který přežil lidickou tragédii, mi nejsou tyto problémy lhostejné. Měl jsem možnost se podívat na několik míst v Evropě, kde se staly podobné tragédie jako v Lidicích. Nikde jsem se však nesetkal s takovou nekázní na pietním území. Jinde si návštěvníci těchto míst váží a přistupují k nim s úctou a pokorou. V Lidicích ne,“ míní Pavel Horešovský.
Zoufalá výpověď šéfa památníku
„Neúcta k pietnímu místu je stále větší. Přes různé zákazy i bezpečnostní agentury nelze toto místo účinně ochránit. Chodí sem příslušníci Městské policie Kladno, ale nemohou zde být stále a Památník Lidice a obec Lidice nemají prostředky na to platit si vlastní policisty. Symbolické křížky na bývalém hřbitově si sem dávají někteří občané, mnohdy i se štítkem. Nejsou tedy přímo v naší péči, byť se také o ně snažíme postarat. Jde o nekonečný příběh. Před pár dny volala kolegyně, co má dělat, že si nad starým hřbitovem mladí lidé odpalují golfové míčky. Když je upozornila na to, kde jsou, byli drzí. Hlídač je daleko od místa, a tak než tam doběhne, narušitelé naskáčou do aut a jsou pryč. Podobně je to s pejskaři, kteří bývají arogantní a ohrožují toho, kdo se je snaží napomenout. Pietní místo je prostorem, kde se lidé promenádují s kočárky, na kolech, bruslích, se psy, dokonce i na koních, na některá místa zajíždějí auty, čtyřkolkami, v zimě navíc lyžují a sáňkují.“ To řekl Blesku Milouš Červencl, ředitel Památníku Lidice.
Když si přečtu diskuze na internetu, čeho si dnešní lidé váží? Tam lítají fekální výrazy na cokoli a kohokoli, kdo vejde jen trochu ve známost. A tak se tomu stavu na Lidickém památníku ani nedivím. Prostě jak se říká "na to se.e pes!"