Kam s malými dětmi do čtyř let? Ministerstvo plánuje veřejné mikrojesle

„Čeští rodiče dlouhodobě pociťují nedostatek zařízení, která poskytují péči o nejmenší děti, případně jejich dostupnost. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se snaží tuto situaci postupně zlepšovat,“ uvádí v tiskové zprávě mluvčí Petr Habáň z resortu, kterému vévodí ministryně Michaela Marksová.

Mikrojesle mají být veřejnou službou péče o děti, která nabízí pravidelnou profesionální péči jedné osoby pro maximálně čtyři děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Na pět dní týdně, minimálně na osm hodin denně.

Na mikrojesle jsou již vyhrazeny i podpůrné finanční prostředky – 40 milionů pro Prahu, 100 milionů pro další regiony. Výzva ministerstva k vytvoření projektů je určena pro celé Česko. Mikrojesle budou moci zřizovat přímo obce, organizace zřízené obcemi nebo je pro obce mohou provozovat smluvené neziskové organizace.

„Některé obce, především v okolí velkých měst, mají problémy s nabídkou dostatečného množství předškolních zařízení. Snažíme se tento problém vyřešit a pomoci tak rodičům malých dětí lépe sladit rodinný a pracovní život,“ vysvětluje Marksová. S tím, že dávat dítě do mikrojeslí nebude maminky nikdo nutit, jde o možnost.

Ministerstvo také uveřejnilo termín, ve kterém bude možné předkládat konkrétní žádosti o podporu (16. května až 6. června). Aby mohli žadatelé náležitě propracovat své projekty.

„Ze zahraničních zkušeností, kde obdobná zařízení fungují již řadu let, vyplývá, že služby poskytující péči o nejmenší děti by měly být dostupné všem zájemcům, tedy jako veřejná služba. Soukromá zařízení jsou totiž pro řadu rodičů finančně nedostupná,“ podotýká ministryně Marksová.

V první fázi testování uvedení myšlenky mikrojeslí do praxe jde nyní o „pilotní ověření péče o nejmenší děti v mikrojeslích“. Již v loňském roce ministerstvo upozorňovalo, že mikrojesle by mohly být jedním ze způsobů řešení problémů s dostupností péče o nejmenší.

Dětský psycholog: Ve dvou letech do školky? Pro děti brzy, pro rodiče vysvobození

Nápad z éry komunistů

Co se mikrojeslí týče, nejde o myšlenku v českých luzích a hájích zcela novou. Již za minulého režimu padaly návrhy na zřízení takových útvarů. Československý filmový týdeník z roku 1966 se touhle problematikou zabýval také – s tím, že na budování nových jeslí tehdy nebyly prostředky a ve stávajících jeslích se rodiče zapisovali na pořadníky.

A tak se na Praze 1 experimentovalo právě s mikrojeslemi. Taktéž pro 3–4 děti. Fungovaly tehdy od 7. hodiny ranní do večera, pečovatelky se o děti staraly ve vlastní domácnosti, zaměstnané pak byly u Obvodního ústavu národního zdraví. Rodiče přispívali 8 Kčs na stravu svých ratolestí. Pleny a hračky si pečovatelky mohly půjčovat v běžných jeslích, uvedla před časem ČT. Jenže projekt se podpory nakonec nedočkal a zakrněl.

„Jesle zde byly po roce 1989 z ideologických důvodů hromadně rušeny, ale jsou zjevně potřeba. V počtu těchto zařízení jsme na chvostu celé Evropské unie,“ upozorňovala ministryně Marksová již na konci října 2015.

Zeman žene romské děti do povinné školky. Aby se naučily česky

Vedle toho její resort řeší i další způsoby, jak usnadnit rodičům péči o děti a především matkám zároveň i návrat do práce. „Vítáme a podporujeme také záměr MŠMT zavést právní nárok na místo v mateřské školce,“ podotkla náměstkyně pro sociální a rodinnou politiku Zuzana Jentschke Stőcklová k návrhu ministerstva školství na právní nárok dítěte na místo ve školce, který by měl vstoupit v platnost v roce 2017.