I po Studénce se na přejezdech bourá dál. Tragédiím má zabránit také laser

Čidla mají prostor nebezpečných přejezdů monitorovat a v případě překážky urychleně informovat strojvedoucího přijíždějícího vlaku. Ťok to řekl na úterním setkání s novináři.

Ministr upozornil na to, že jde o první výstupy, které přinesla pracovní skupina zabývající se bezpečností na přejezdech. „První věc, na které se skupina shodla, je, že bychom rádi prověřili zavedení detektorů překážek. Skupina se shodla na tom, že dává přednost laserovému skeneru, který bude v mřížce nebo nějaké síti skenovat prostor zavřeného přejezdu a na základě těchto věcí bude zastavovat dopravu,“ upřesnil Ťok.

„Chceme nainstalovat první detektory do ověřovacího provozu, který vyzkoušíme. Pokud se to osvědčí, tak bychom chtěli zahájit v roce 2016, v průběhu tohoto roku, instalaci těchto skenerů na rizikové přejezdy,“ prozradil ministr dopravy.

Vlak na přejezdu rozdrtil auto napadrť: Ve vraku zemřelo pět lidí, nejmladší oběti bylo 16 let

Aby se neopakovaly srážky vlaku s autem uvízlým na přejezdu mezi závorami, mohly by být závory z pohledu řidiče jen před přejezdem. „Druhá věc, kterou jsme se rozhodli opět zavést, je sekvenční sklápění závor. Tady chceme udělat rovněž testovací provoz, protože jsou tady debaty o tom, že tento způsob, tedy způsob, že vám spadne první závora a druhá zůstane otevřená, aby auto mohlo vyjet, tak zase aby se to nezačalo zneužívat k nějaké ‚myšce‘,“ uvedl Ťok, podle kterého tak není vyloučeno, že by řidiči mezi závorami kličkovali.

Ťok upozorňuje: Lidé se stále nechovají podle předpisů

Třetím chystaným opatřením je úprava dopravního značení. Ťok upozornil, že je nutné zavést „lepší a výraznější značení stop čáry, tak, aby bylo jasné, že člověk jede na přejezd. Aby vizuální viditelnost přejezdu byla větší“. Čtvrtým opatřením má být lepší dohoda s dopravní policií. 

Podle ministra Ťoka se řeší „větší účast policie při dohledu nad přejezdy, tak i možnost instalace kamer, které by byly podobně jako kamerové měření průběžné. Tzn. v případě, že zaznamená přestupek na přejezdu, tak by tu bylo automatické zaslání oznámení a pokuty majiteli vozidla.“

Diskusi o bezpečnosti na přejezdech vyvolala nehoda pendolina s kamionem ve Studénce, při které zemřeli tři lidé. O nohu přišel strojvedoucí Jan Černý, kterému se před srážkou podařilo rozjetou vlakovou soupravu alespoň přibrzdit. K nehodám však dochází dál. Je to i případ srážky osobního vlaku s dalším náklaďákem ve Šluknově, obdobně těžká zranění dolních končetin při ní utrpěl další strojvůdce Martin Souček.

Těžce zranění strojvedoucí: Jednomu lidé dali 3,4 milionu, druhému 230 tisíc

Ministr Ťok tak upozornil i na přetrvávající neukázněnost některých účastníků dopravního provozu právě na přejezdech. „Je potřeba zdůraznit jednu věc: My se bavíme o tom, že chceme zvýšit bezpečnost na přejezdech, a kdyby se nám podařila ta ne úplně jednoduchá věc přesvědčit všechny, aby se chovali podle předpisů, tak si myslím, že spousta z těchto opatření potřebná nebude,“ uvedl Ťok.

Z dlouhodobého hlediska by rád využil k řešení situace na přejezdech systém ETCS (Europaen Train Control System), který detekuje případnou překážku na přejezdu a informuje posádku vlaku dostatečně dopředu. Ťok také požaduje vytipování nejnebezpečnějších nechráněných přejezdů a jejich vybavení v nejbližší době – a to buď závorou, či rovnou větším zabezpečením.

„Znepokojuje mě, že i po té velké nehodě ve Studénce se nám objevují další nehody na železnici. Je to především na přejezdech a této věci se chceme nadále velmi intenzivně věnovat,“ dodal ministr.

Čidla jsou ve světě obvyklá

Hlavní novinkou se nyní mají stát čidla zaznamenávající překážky. Na trati jsou ve světě poměrně nová. Hromadně se používají v Japonsku, kde jich je na přejezdech instalováno na čtyři tisíce, šest desítek čidel slouží ve Švédsku. Technologii zvažuje dále zavést například Velká Británie, která předpokládá jejich umístění na zhruba 450 přejezdech.

V Česku zatím slouží jediné takovéto zařízení v opravárenském železničním depu v Přerově. Zařízení, které vyrobila firma AŽD Praha, k detekci překážek na kolejích používá infračervený paprsek a s jeho pomocí hlídá přejezd na veřejně nepřístupném pozemku.