Lavrov v Bratislavě: Nikdo nesmí usilovat o světovou dominanci! Kiska odsoudil anexi Krymu

„Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap,“ řekl Sergej Lavrov po schůzce se svým slovenským kolegou Miroslav Lajčákem.

Zároveň zopakoval svou kritiku vůči ukrajinskému zákonu o samosprávě povstaleckých území, který podmiňuje utváření nového správního režimu konáním mimořádných místních voleb. „Byl schválen zákon o postavení Doněcké a Luhanské oblasti, který se ubírá opačným směrem než je duch minských dohod. Tyto dohody jsou klíčové,“ nechal se slyšet Lavrov.

„Naším cílem je, aby se události druhé světové války už nikdy neopakovaly a aby Organizace spojených národů byla centrem zajištění bezpečnosti ve světě, aby se nikdo nesnažil dominovat ve světě a podřizovat jiné své vůli,“ prohlásil následně Lavrov na bratislavském Slavíně. 

Slovenský prezident Andrej Kiska se u příležitosti vyjádřil takto: „Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný.“

Létá speciálem za rodinou: První průšvih prezidenta Kisky!

Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnějším kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.

Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojen k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva,“ uvedl slovenský prezident.

Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z roku 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.

Slovenský prezident zmínil i vojenskou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968. „Léta 1938 nebo 1968 jsou bolestnou součástí naší nedávné historie,“ řekl Kiska.

Takhle paří prezident: Kiska to rozbalil s kytarou na pódiu

V roce 1938 muselo Československo na základě mnichovského diktátu západních mocností odstoupit velkou část svého území nacistickému Německu.

Kiska také řekl, že Slováci si uvědomují a oceňují nezastupitelnou úlohu Rudé armády při osvobozování Slovenska. „Na Slovensku není žádný zájem, nejsou tu žádné předpoklady ani tendence, abychom překrucovali fakta našich dějin,“ prohlásil.

Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.

Sestavili důkazy proti Putinovu Rusku: NATO se chce bránit jeho propagandě