Klaus v Moskvě: Rusko necítím jako nebezpečí

Je pro vás osobně ten dnešní den, 9. květen, významný?

„Tak ten je významný pro nás, je významný pro naši zemi a je samozřejmě významný pro mě. Ale možná je také důležité vidět ho z úplně jiné perspektivy, než kterou mi dává Praha a Česká republika, střed Evropy – vidět ho z perspektivy právě té Moskvy a Ruska je strašně důležité. Je to země, která nesla drtivou tíhu té války a já myslím, že to je užitečné tady chvíli pobýt.“

Se zesnulým polským prezidentem Kaczyńským jste měl přátelský vztah. Blíží se mu ten s Medveděvem?

„Tak to takhle není. Ale první jeho věta ráno byla: „No my se vidíme teď pořád.“ Takže v tomto smyslu tady něco takového je, ale my jsme se určitě nedostali do hlubších debat na žádné podstatné téma.“

Jak na vás působila pompéznost přehlídky, na takové věci v Česku nejsme zvyklí...

„Jedna věc je, že na něco takového nejsme zvyklí, hlavní je, že něco takového nemůžeme udělat, ani z desetiny. Takže to působí takovým, v jistém slova smyslu deprimujícím způsobem. To Rusko tu armádu bere vážně, velmoci většinou bojují, ty malé země se z toho mohou nějak vyvléknout. Ale ty velké země asi nemohou a oni to demonstrovali naprosto jasně. A je to poučné a je třeba tam prosedět ty hodiny a vidět to.“

Přehlídky se zúčastnili i vojáci ze západních zemí, značí to obrat v politice Kremlu?

„Určitě to je obrat v politice Kremlu, ale i některých západních zemí a já myslím, že to je dobře. Země si mohly si konkurovat, místo, aby dnes hrály pod stejnou taktovkou a já bych si moc přál, aby ten svět mířil spíše k tomu, než k tomu rozdělování a nepřetržitým nepokojům.“

Máte pocit, že se máme Ruska v současnosti obávat?

„Kdo se ho má obávat? To já myslím, že takhle by měla znít ta otázka. Ta armáda je silná, v tomto smyslu bych řekl, že je třeba se jí obávat. Ale jestli my se ho máme obávat, já to necítím jako nebezpečí pro nás. A mrzí mě, že to někdo pořád tím směrem otáčí.“