Dohoda uzavřená mezi mezinárodními silami KFOR a Maďarskem vyprší 3. dubna. Na "dobu neurčitou" ale bude mít horní vzdušný prostor, tedy oblast nad 10.000 stopami (přes 3000 metrů), stále na starosti maďarská společnost. Dohoda podepsaná v dubnu 2014 mimo jiné uvádí, že "bude automaticky prodloužena na dobu neurčitou, pokud některá ze stran nepředloží písemné oznámení nejméně šest měsíců před vypršením původního období". "Žádná ze stran písemné oznámení nepředložila," potvrdilo nyní NATO.

Kosovský úřad pro řízení letového provozu kontroluje pouze spodní část vzdušného prostoru, což představuje asi 20 procent komerčních letů ze země i do ní. Ostatních 80 procent letecké přepravy v horní části prostoru řídí maďarská společnost na základě dohody s NATO.

Podle údajů z firmy HungaroControl od května 2018 "výrazně vzrostla aktivita v horním vzdušném prostoru nad Kosovem, konkrétně o 33,85 procent ve srovnání s květnem 2017".

Příjmy plynoucí z příletů a odletů na letiště v Prištině jdou kosovskému úřadu pro řízení letového provozu.

"Loni jsme z toho měli čtyři miliony eur (103 milionů Kč), zatímco horní vzdušný prostor mohl vydělat 6,7 až 7,8 milionu eur (173 až 201 milionů Kč)," řekl agentuře BIRN šéf letového provozu Bahri Nuredini. Přesné údaje, kolik mohla získat společnost HungaroControl, ale nemá Priština k dispozici. Nuredini nicméně dodal, že pokud by Kosovo mělo kontrolu i nad horní části vzdušného prostoru, přineslo by mu to asi sto nových pracovních míst a zároveň příjem šest až osm milionů eur (155 až 206 milionů Kč) ročně.