Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová krok Prištiny označila za jasné porušení pravidel Středoevropské zóny volného obchodu, kterou nyní tvoří Albánie, Moldavsko a státy někdejší Jugoslávie dosud nepřijaté do EU. Podle Mogheriniové porušilo Kosovo také ducha své asociační dohody s unií. Vedle stoprocentního cla nařídila Priština zastavit dovoz veškerého zboží, u kterého není uveden ústavní název Republika Kosovo. Srbsko a Bosna kosovskou nezávislost neuznávají.
"Kosovská vláda musí okamžitě odvolat tato rozhodnutí," sdělila Mogheriniová v prohlášení.
Srbský ministr Rasim Ljajić řekl, že kosovské opatření zastaví veškeré obchodování mezi Bělehradem a Prištinou. Ljajičův bosenský kolega Mirko Šarović považuje kosovské odvetné opatření za největší ránu pro regionální zónu volného obchodu.
Podle oficiálních statistik Srbsko ročně vyváží do Kosova zboží za 440 milionů eur (11,4 miliardy korun) a dováží v hodnotě 21 milionů eur (546 milionů korun). Loňský vývoz z Bosny do Kosova dosáhl 80 milionů eur (dvě miliardy korun).
Kosovská vláda v listopadu už clo na zboží ze Srbska a z Bosny a Hercegoviny (která rovněž samostatnost Kosova neuznala) jednou zvedla, a to o deset procent. Stalo se tak 6. listopadu a podle vysvětlení Prištiny šlo o reakci na úsilí Bělehradu zabránit uznání nezávislosti Kosova dalšími státy.
Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić předtím oznámil, že uznání Kosova během jednoho roku již zrušilo deset zemí. Počet států uznávajících nezávislost této bývalé srbské autonomní oblasti tak klesl na 101. Dačić již delší dobu vyvíjí intenzivní diplomatické úsilí s cílem přesvědčit k přehodnocení stanoviska ke Kosovu co nejvíce zemí.
Nový diplomatický nezdar utrpělo Kosovo v úterý při zasedání valného shromáždění mezinárodní policejní organizace v Dubaji. Pro jeho přijetí za člena Interpolu nezvedl ruku dostatečný počet delegátů.
První listopadové zvednutí cla na srbské zboží o deset procent způsobilo další problém pro pokračování dialogu Srbska a Kosova o normalizaci vztahů. Srbský prezident Aleksandar Vučić 9. listopadu po schůzce s kosovským protějškem Hashimem Thaçim v Bruselu řekl, že v belgické metropoli se nikdo ze srbské delegace znovu neukáže, dokud Priština nestáhne svá "protiprávní rozhodnutí".
V roce 2008 kosovští Albánci vyhlásili jednostranně nezávislost Kosova, kterou sice uznalo něco přes polovinu členských států OSN (včetně Česka a většiny dalších zemí Evropské unie), nikoli však Srbsko. Stanovisko Bělehradu podporuje zejména Rusko, ale například i Čína a pět členů EU, mezi něž patří Slovensko.
Priština se intenzivně snaží podpořit svou nezávislost přijetím do prestižních mezinárodních organizací a institucí. V případě OSN, UNESCO a Interpolu se jí to nedaří. Srbské vedení vyvíjí stejně intenzivní diplomatické úsilí s opačným cílem - kosovským Albáncům záměr překazit. Bělehrad v případě členství v Interpolu tvrdí, že vládě "takzvaného kosovského státu" nejde o větší zapojení do mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu, nýbrž jen o posílení svého mezinárodněpolitického statusu.
