Starosta metropole nejjižnějšího z pobaltských států spustil prvních 14 semaforů, kde je zaběhaný piktogram opatřený sukénkou, dnes. Na tento den totiž připadlo stoleté výročí změny litevské ústavy, díky níž mohly ženy volit. Litva patřila k prvním evropským zemím, které volební právo ženám udělily.
"Ženy se všemi právy jsou podmínkou moderní společnosti. Celosvětově jsme v této věci teprve na půli cesty," reagoval na twitteru litervský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
Letos v červnu si podobné výročí připomněly v ulicích tisíce Britek. Jako první přiznal volební právo ženám na celonárodní úrovni v roce 1893 Nový Zéland. V Evropě sehrály vůdčí úlohu Finky, kterým bylo volební právo přiznáno v roce 1906. V Československu získaly ženy volební právo v roce 1919. V Lichtenštejnsku se ženy dočkaly volebního práva dokonce až v roce 1984.
Poslední politická bašta mužů v Evropě definitivně padla až v roce 1990, kdy švýcarskému kantonu Appenzell-Innerrhoden nařídil soud uznat volební právo žen, jež jim tam bylo v místních volbách do té doby upíráno, ačkoliv Švýcarsko toto právo uznalo v roce 1971.
