Mayová, která je v časové tísni a zároveň pod tlakem opozice i části svých konzervativců, se pokouší do březnového odchodu najít kompromisy v dosud nevyřešených tématech. Zatímco zbývajících 27 zemí EU od ní požaduje ústupky v otázce budoucího režimu na hranicích mezi Irskem a britským Severním Irskem, podle opozičních labouristů by zase měla zaručit setrvání v celní unii. Křídlo konzervativců vedené exministrem zahraničí Borisem Johnsonem naproti tomu chce co nejvolnější vztahy po vzoru smlouvy EU s Kanadou.
Podle skotské první ministryně Sturgeonové hrozí, že z těchto tlaků vznikne "slátanina", která bude "téměř stejně nepřijatelná jako odchod bez dohody". V takové situaci si prý nedovede představit, že by poslanci Skotské národní strany (SNP) dohodu podpořili. SNP má v 650členné Dolní sněmovně 35 poslanců.
Proti dohodě v podobě, která se rýsuje v současnosti, chtějí podle svého šéfa Jeremyho Corbyna hlasovat i labouristé disponující 257 křesly. Premiérka navíc nemá jistou ani podporu svých konzervativců, kteří nadto nemají většinu a jsou odkázáni na spolupráci se severoirskými unionisty. Jejich rozhodnutí bude záviset na vyjednané podobě irských hranic. Pokud se tedy Mayové podaří dohodu dosáhnout, její schválení parlamentem je podle médií velmi nejisté.
SNP je naopak podle Sturgeonové připravena podpořit nové referendum, k němuž se kloní i většina labouristů a část konzervativců. Mayová však jeho vypsání odmítá s tím, že Britové již svou vůli vyjádřili. Skotové v předloňském referendu narozdíl od Anglie či Walesu hlasovali pro setrvání v EU.
