Hlavním cílem je podle Seehofera zajištění pořádku a humánnosti. "Žádná země světa nemůže neomezeně přijímat uprchlíky," zdůraznil ministr na úvod své prezentace. Zdůraznil, že klíčová je ochrana vnějších hranic EU a v tom patří důležitá role agentuře Frontex. Seehofer ocenil, že jde o jednu z priorit nynějšího rakouského předsednictví v Evropské unii.

Seehofer dnes dal najevo, že trvá na pojmu "tranzitní centra", ačkoli jedna z koaličních stran, Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) taková zařízení odmítá. V Seehoferově plánu dále stojí, že na německo-rakouské hranici vznikne "nový hraniční režim", jenž má zabránit ve vstupu do Německa těm žadatelům o azyl, za jejichž azylové řízení je odpovědná jiná země EU. "Kvůli tomu zřídíme tranzitní centra, z nichž budou žadatelé o azyl vraceni přímo do příslušných zemí," slibuje Seehofer v dokumentu.

Jednotlivé body Seehoferova plánu už byly známy. Deník Süddeutsche Zeitung poznamenal, že to, co Seehofer označuje jako "mistrovský plán", je ve skutečnosti "jen chladný výčet byrokratických schválností".

Seehofer od začátku prosazoval zřizování center, v nichž by se přímo na hranicích odehrávalo celé azylové řízení a v nichž by měly své zástupce příslušné úřady a soudy. Tato myšlenka ale nemá velkou podporu ani v jednotlivých spolkových zemích.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, Seehoferova Křesťanskosociální unie (CSU) a SPD minulý týden dosáhly dohody na opatřeních ke zpřísnění migrační politiky. Shoda panuje na rychlejším vracení migrantů do té země EU, kde se poprvé zaregistrovali. Dotyční mají být do příslušných zemí vraceni pokud možno do 48 hodin. Žádná speciální tranzitní centra na hranicích však vznikat nemají.

Zrychlené azylové řízení na hranici a vracení migrantů do zemí první registrace však předpokládá uzavření příslušných dohod s těmito zeměmi. Seehofer dnes řekl, že chce mít ještě tento měsíce jasno v tom, jaké dohody budou s ostatními státy EU uzavřeny. Očekává prý "obtížné rozhovory", které ale mají šanci na úspěch. "Čím méně může učinit Evropa, tím více nabývají na významu národní opatření," podotkl ministr.

Například Itálie se opětovnému přijímání žadatelů o azyl odmítnutých na německo-rakouské hranici brání. Severoafrické země zase nechtějí na svém území tolerovat přijímací centra pro migranty zachráněné ve Středozemním moři. Tento koncept, který je rovněž součástí Seehoferova plánu, přitom mezitím přijala za svůj i Evropská unie.

Seehoferův plán obsahuje 63 bodů. Podle jednoho z nich má být u soudně trestaných pachatelů ochrana poskytovaná Německem důkladně přezkoumána. Jestliže někdo uvedl, že mu v zemi původu hrozí nebezpečí, a přesto tuto zemi navštíví během azylového řízení, má jeho žádost o azyl padnout. Uchazeči dále mají mít podle Seehoferových představ povinnost aktivněji spolupracovat při objasňování své totožnosti. Se sankcemi mají rovněž počítat uprchlíci, kteří se řádně neúčastní integračních kurzů.

Kromě toho mají být podle záměrů ministra vnitra personálně posíleny soudy, mimo jiné v zájmu urychlení azylových řízení. Žadatelé o azyl se mají v budoucnu podílet na soudních výlohách.

První komentáře týkající se Seehoferova plánu dnes poukazují na to, že ministr představil dokument ve znění ze 4. července, takže ho vědomě neaktualizoval o výsledky koaličního ujednání z 5. července.

Seehofera dnes za jeho plán kritizovala koaliční SPD i opozice. "SPD nemá žádný zájem zažívat další uvádění letního divadla CSU," řekl místopředseda koaliční strany Ralf Stegner agentuře DPA. "Dodatečná jednání s SPD nebudou," ujistil Stegner. Šéf protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland naopak Seehoferovi vytkl, že jeho plán neznamená "žádný obrat v migrační politice".

Reakce ČR na Seehoferův plán by se odvíjela od rozsahu opatření přijatých nejen Německem, ale i Rakouskem nebo Slovenskem, řekl ČTK ministr vnitra Hamáček. Se svým německým protějškem se plánuje spojit.