Strana VMRO-DPMNE, která vládla Makedonii v letech 2006 až 2017, se dlouhodobě staví proti změně názvu země. Kvůli sporu o název Makedonie přitom Řecko blokuje vstup bývalé jugoslávské republiky do NATO i zahájení přístupových jednání Skopje s Evropskou unií.

Balkánská země přijala název Makedonie v roce 1991 při rozpadu bývalé Jugoslávie, Řekové to však považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii. V OSN i jinak na mezinárodní scéně zatím Skopje používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Dlouholetý spor se snaží řešit sociálnědemokratický premiér Zoan Zaev, který se do čela země dostal loni. K jakékoli změně názvu přitom potřebuje i podporu VMRO-DPMNE, protože v parlamentu jeho vládní koalice nemá dvoutřetinovou většinu nutnou pro změnu ústavy.

Předseda konzervativní strany VMRO-DPMNE Christijan Mickoski na sobotní demonstraci požadoval vypsání předčasných voleb na březen či duben příštího roku. Zaevově vládě vyčetl údajnou neschopnost v hospodářských otázkách a korupci. Protest označil za začátek konce vlády socialistů.

Mickoski je novým předsedou VMRO-DPMNE. Bývalý předseda a někdejší makedonský premiér Nikola Gruevski byl minulý týden soudem ve Skopji potrestán dvouletým vězením za zneužití úřadu k ovlivnění nákupu luxusního obrněného auta ministerstvem vnitra. Sobotní demonstrace se expremiér nezúčastnil.

Jak by se mohla balkánská země na základě jednání s Řeckem nově jmenovat, stále není jasné. Nejpravděpodobnější alternativy jsou Nová nebo Horní Makedonie. Název Republika Ilindenská Makedonie, o kterém se rovněž spekulovalo, narazil na tvrdý odpor.