"Svářeči, technici, pracovníci v elektronice," uvedla. Zájem je podle ní o všechny profese, ale v bavorských podnicích je nejsilnější poptávka po dělnících v průmyslu. "Češi jsou často výborně vzdělaní, ale nemluví německy," uvedla.
V Bavorsku a Sasku pracuje v současné době asi 66.000 Čechů, kteří si tam platí sociální pojištění. Jezdí tam ale i lidé z Karlovarského a Ústeckého kraje. V okrese Tirschenreuth, kde žije 77.000 obyvatel, tvoří Češi asi sedm procent z celkového počtu zaměstnaných lidí.
"V nejbližších letech bude pořád více Čechů, kteří tam budou pracovat. Ale mzda u nás výrazně stoupá a rozdíl se pomalu snižuje," uvedla Koubová. V ČR se poslední roky zvyšuje minimální i průměrná mzda. V Německu roste pomaleji. Podle Jana Hořejšího z tachovského úřadu práce a poradenského pracoviště Eures činí německá minimální hrubá mzda 8,84 euro na hodinu, tedy přes 220 korun, v ČR je třetinová. "Ale za minimální mzdu v Čechách nikdo nepracuje a v Německu také moc ne. Čeští pracovníci tam (v Německu) mají něco víc než minimální mzdu, ale ne zas tak o moc," uvedl. Podle Hořejšího je to stejné, jako když přijdou Ukrajinci do Česka. Z německé mzdy je ještě nutné odečíst náklady a ztrátu času na dojíždění. "Pak ten čistý profit nebude trojnásobek, ale možná dvojnásobek. Takže spousta lidí už dneska přemýšlí, jestli tam má vůbec cenu dělat" řekl.
Koubová uvedla, že je v Německu pět daňových tříd - od svobodných lidí po ženaté či vdané s několika dětmi. "Zdanění tam nemusí být vyšší," uvedl Hořejší. Navíc v Německu lze od základu daně odečíst jiné položky, například dojíždění do práce. A zatímco v ČR zaměstnavatel přispívá do sociálního systému 34 procent, v Německu je to 50 procent, uvedl Hořejší.