Vůdci opozice přitom již v pátek apelovali na Venezuelce, aby se navzdory zákazu zúčastnili protestu, který označili za "převzetí Caracasu". Opozice doufala, že tímto krokem vyvrcholí třídenní protesty zahájené 48hodinovou celonárodní všeobecnou stávkou. Ale statisíce lidí, které se mnohdy zapojily do podobných akcí během čtyři měsíce trvajících protivládních demonstrací, tentokrát nepřišly.

V ulicích Caracasu, které stále zůstaly zablokovány barikádami z protestů minulých dní, se dnes objevili zejména lidé, kteří se ve své zoufalé situaci nezalekli hrozby pěti až deseti let vězení za porušení zákazu demonstrovat. "Spal jsem tu a zůstanu celý den. Barikády se rozebírat nebudou. Jsem tu, protože má matka zemřela na rakovinu kvůli nedostatku léků a já jsem přišel o domov," popsal AFP jeden z demonstrantů, na které dopadla těžká ekonomická krize, z níž viní socialistickou vládu.

V noci na dnešek SELČ se podle AP odehrály izolované střety mezi vojáky Národní gardy a malými skupinkami mladých demonstrantů, kteří si říkají Hnutí odporu.

Během čtyř měsíců demonstrací zemřelo podle údajů venezuelské prokuratury již 113 lidí a dalších 2000 bylo zraněno. Podle opozice zůstává za mřížemi téměř 500 politických vězňů, z nichž většina byla zadržena od dubnového začátku protestů.

Maduro od pátku v ulicích metropole rozmisťuje vojáky a policisty, aby odstranili barikády a chránili nedělní hlasování. Vznik Ústavodárného shromáždění má podle režimu ukončit mocenský boj v opozicí kontrolovaném Národním shromáždění, jemuž Maduro dává za vinu neustále se zhoršující venezuelskou politickou, ekonomickou a sociální krizi.

Opozice nedělní volby bojkotuje s odůvodněním, že volební pravidla byla upravena ve prospěch vládní strany.