Dvoudenní stávkou, na níž má v pátek navázat velký protestní pochod v Caracasu, se opozice snaží zabránit vládnímu plánu na vytvoření nového zákonodárného orgánu. V současném parlamentu má totiž vládní socialistická strana menšinu a nový orgán zřejmě socialisté ovládnou, jednak kvůli způsobu voleb do něj a také kvůli bojkotu opozice. Způsob voleb stanovil prezidentský dekret a prezidentovi Nicolási Madurovi nakloněná národní volební komise, v minulosti přitom zrod podobného orgánu schvalovalo referendum.

Opozice se obává, že Ústavodárné shromáždění rozpustí současný parlament a přepíše ústavu tak, že prezident Maduro zůstane u moci a ještě více upevní svůj autoritářský způsob vlády.

Podle venezuelské prokuratury zemřel v noci na dnešek během protestů v metropoli Caracasu šestnáctiletý mladík, zatímco v západovenezuelském státě Mérida se obětí nepokojů stal o sedm let starší muž. Od dubna, kdy protesty v zemi stižené zhoršující se ekonomickou i politickou krizí začaly, tak počet obětí překročil stovku.

Během prvního dne stávky bylo zadrženo téměř 200 lidí, informují venezuelská média. Podle opozičních organizací se od března zvýšil počet politických vězňů v zemi ze zhruba stovky na téměř pětinásobek.

Tlak na venezuelskou vládu, aby od svého záměru ustoupila, se stupňuje i ze zahraničí. Na středečním zasedání Organizace amerických států (OAS) předložilo 13 zemí včetně USA, Argentiny, Brazílie, Kanady či Mexika prohlášení, v němž označují postup prosazovaný Madurem za konečnou demontáž demokratických institucí. Spojené státy navíc ve středu uvalily nové sankce proti 13 současným či bývalým vysokým činitelům Madurova režimu.