Sněmovna nedala v dílčích hlasováních ombudsmanovi pravomoc dávat podněty Ústavnímu soudu na zrušení zákonů nebo jejich částí. Zachovala jen novou možnost podávat antidiskriminační žaloby.
"Výsledný produkt neodpovídá vůli, kterou jsme chtěli projevit," uvedl po půlhodinové přestávce, kterou si kvůli údajným zmatkům při hlasováních o dílčích změnách vzal klub ODS, poslanec ANO Radek Vondráček. Jeho stranická kolegyně Radka Maxová podotkla, že ANO by předlohu podpořilo, pokud by ombudsman nedostal možnost dávat antidiskriminační žaloby a právo dávat podněty Ústavnímu soudu by bylo omezeno, jak navrhoval ústavně právní výbor.
Situace je opravdu velmi zvláštní. Naši koaliční partneři z hnutí ANO se nedokážou orientovat v tom, o čem hlasují," komentoval hlasování Dienstbier. ANO podle něho nemá vůli dodržovat koaliční smlouvu a vládní prohlášení.
Vládní programové prohlášení počítá a tím, že kabinet "posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů". "Doufám, že body z vládního prohlášení budou naplněny - přes vše, co se odehrálo," uvedl ministr.
Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik žádal koaliční strany, aby do Sněmovny přicházely už dohodnuté. "Jinak celé to vládnutí znedůvěryhodňujete," řekl.
Vrácení normy do druhého čtení prosadil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, i podle něho bylo hlasování o úpravách zmatečné. Podle Stanjury bude čas na to připravit kvalitní pozměňovací návrhy. Sněmovna by se mohla k novele vrátit pravděpodobně v září.
O rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv vyjádřili už dřív pochyby poslanci z opozice i z koalice. Podání Ústavnímu soudu může dát nyní prezident, 41 poslanců nebo 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen její oběť.
