Střety mezi příznivci prozápadního směřování Ukrajiny a proruskými aktivisty loni v Oděse vyvrcholily 2. května, kdy při požáru tamního Domu odborů zahynulo 42 lidí. Většina z nich patřila k proruským radikálům, kteří se v objektu ukryli před davem útočících fotbalových fanoušků. Jejich průvod předtím radikálové údajně sami napadli a několik lidí při tom zabili. V ulicích v den požáru zahynulo šest lidí. Dalších asi 250 lidí utrpělo zranění.
Rusko z tragédie viní ukrajinské pravicové extremisty, zatímco podle Kyjeva vyprovokoval incident útočící dav separatistů; v pozadí prý mohla být Moskva, aby zdiskreditovala prozápadní revoluci. Žádný soudní proces se však až dosud nekonal.
Poradní skupina, kterou pro dohled nad vyšetřováním násilností na Ukrajině ustavil generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland, došla k závěru, že vyšetřování incidentu bylo neefektivní z mnoha důvodů, například i kvůli nedostatečnému financování. Pokulhávala prý také kvalita vyšetřování, příslušné úřady při něm podle poradců "neprokázaly dostatečnou důkladnost a svědomitost". Jako nejvýraznější příklad nedostatku svědomitosti IAP uvádí, že první skutečná snaha zjistit příčiny nevysvětlitelného čtyřicetiminutového zpoždění hasičů spadá až do prosince 2014.
Poradci rovněž vyjádřili pochybnosti ohledně stíhání a procesu s podezřelými. Vážně je znepokojuje především rozhodnutí ukončit stíhání dvou podezřelých pro nedostatek důkazů a opakované odvolávání soudců.
Jagland IAP založil nejdříve kvůli tomu, aby kontroloval vyšetřování událostí z kyjevského náměstí Nezávislosti (Majdanu). Tehdejší masové protesty v ukrajinské metropoli přerostly loni v krvavé střety a vedly k pádu režimu tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče; následovala ruská anexe Krymu a propuknutí bojů s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Nová ukrajinská vláda později souhlasila s tím, aby IAP prověřil i krveprolití v Oděse.
