Brown sice přímo nezmínil Jeremyho Corbyna, ale jeho padesátiminutový projev si podle agentury AP vzal na mušku hlavního favorita stranických voleb, jehož přání znárodnit část průmyslu či odejít ze Severoatlantické aliance podle kritiků učiní stranu za takového předsedy "nevolitelnou".

Brown varoval, že z labouristů se stane "strana ustavičného protestu", zatímco potřebují být věrohodní a "volitelní".

"Jedna věc je horší, než mít zlomená srdce, a to bezmocnost," poznamenal v narážce na prohru v květnových parlamentních volbách, v nichž překvapivě hladce zvítězili konzervativci Davida Camerona. Dosavadní předseda labouristů Ed Miliband následně odstoupil.

Volba předsedy se koná korespondenčně a hlasovat v ní může zhruba 600.000 straníků. Výsledky budou známy 12. září.

Za favorita je podle průzkumů pokládán šestašedesátiletý Jeremy Corbyn, výrazná tvář levicového křídla strany. Jeho jméno ale vyvolává kontroverze i v samotné Labouristické straně. Její bývalý předseda a premiér Tony Blair varoval, že volba Corbyna by pro labouristy znamenala další ztrátu pozic.

O předsednické křeslo v největší britské levicové straně se ucházejí čtyři kandidáti. Kromě Corbyna je to zástupce centristického křídla Andy Burnham, poslankyně a jedna z nejoblíbenějších političek strany Yvette Cooperová a další poslankyně Liz Kendallová. Všechny ale v poslední době zastínil právě Corbyn, původně outsider, který však podle posledních průzkumů ve volbách vyhraje s podporou více než 50 procent hlasů.

Média labouristického veterána vykreslují jako politika, který se svým vystupováním blíží představitelům krajně levicové řecké SYRIZY nebo španělského hnutí Podemos.

Ve vedení labouristů se za posledních 20 let vystřídali pouze tři řádní předsedové. V letech 1994 až 2007 stál v jejich čele Tony Blair, kterého poté vystřídal Gordon Brown. Od roku 2010 stranu vedl Miliband, nyní je ve vedení dočasně Harriet Harmanová.