Odhad vypracoval Krymský institut politického a sociálního výzkumu. Zhruba třetinu obyvatel Krymu tvoří Ukrajinci a Tataři, kteří vyzývali k bojkotu referenda. Předběžné výsledky hlasování by měly být zveřejněny v noci, konečné pak v pondělí.

Šéf volební komise Michail Malyšev na tiskové konferenci po skončení hlasování prohlásil, že na průběh referenda nebyla podána žádná stížnost. Referendum tak prohlásil za platné.

Kyjev dnes obvinil Rusko, že zvyšováním počtu vojáků na Krymu porušuje mezinárodní dohody. Oznámil také, že plánuje vycvičit 20.000 členů pro nově vytvořenou Národní gardu, která bude zemi bránit.

Evropská unie a Spojené státy prohlásily, že výsledky referenda neuznají. Referendum vyhlásil proruský parlament na Krymu, když kontrolu nad poloostrovem převzala ruská armáda.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk pohrozil krymským politikům, kteří referendum vyhlásili, katastrofálními důsledky. Ukrajina si je podle něj najde, i kdyby to mělo trvat více let, a požene je před ukrajinské a mezinárodní soudy. "Země jim bude hořet pod nohama," prohlásil na zasedání vlády.

Voliči se v referendu rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.