Zostřující se energetická válka mezi Ukrajinou a Ruskem: Nedostatek plynu a ekonomické problémy!
Ukrajinská energetická soustava čelí těžkým zkouškám po sérii masivních ruských útoků, které způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny v několika regionech země. Rusko dlouhodobě používá energetickou infrastrukturu jako jeden z hlavních cílů svých útoků. Cílem je podle Kyjeva i západních analytiků ochromit dodávky energie, narušit průmyslovou výrobu, oslabit morálku civilního obyvatelstva a přinutit Ukrajinu k ústupkům, informuje o tom CNN. Údery na elektrárny, rozvodny a plynovody se opakují každou zimní sezónu již od začátku invaze v roce 2022.
Ukrajinská energetická soustava čelí těžkým zkouškám po sérii masivních ruských útoků, které způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny v několika regionech země. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byly nouzově zavedeny odstávky v Charkovské, Sumské, Poltavské, Doněcké, Dněpropetrovské, Záporožské a částečně i v Kirovohradské oblasti. Ministerstvo uvedlo, že výpadky jsou důsledkem předchozích ruských útoků, které poškodily jednotnou energetickou síť, a že dodávky budou obnoveny po stabilizaci systému. Obyvatelé byli vyzváni, aby šetřili elektřinou.
V posledních měsících ale Ukrajina zesílila své útoky na ruský ropný průmysl, který je klíčový pro financování války. Nedávno došlo například k úderu na rafinérii v ruském městě Ufa, které leží v oblasti Baškortostán, více než 1 400 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle ukrajinského velení šlo o součást kampaně, jejímž cílem je narušit zásobování ruské armády palivem a omezit její schopnost financovat válku prostřednictvím exportu ropných produktů. „Ničíme výrobu paliv a maziv, výbušnin a dalších součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu v agresorské zemi,“ napsal Syrskyj v pátek v příspěvku na Telegramu.
Podle ukrajinské vlády bude nutné zvýšit dovoz zemního plynu z Evropy, aby se pokryly potřeby obyvatel i průmyslu během zimy. Ministryně energetiky Svitlana Grynčuk uvedla, že Ukrajina plánuje navýšit dovoz o 30 procent oproti původnímu plánu. Evropské instituce již schválily úvěry v hodnotě 800 milionů eur, které mají pomoci pokrýt zvýšené náklady na plyn a opravy poškozených zařízení. Podle odhadů bude Ukrajina potřebovat do konce zimy více než čtyři miliardy kubických metrů plynu, což při současných cenách představuje zhruba dvě miliardy dolarů. Evropská unie minulý týden oznámila, že její zásobníky plynu jsou před vrcholem zimní poptávky naplněny na 83 % své kapacity. Cena zemního plynu na evropských trzích prozatím zůstává stabilní.
Zelenskyj zároveň upozornil, že Ukrajina musí chránit přes 200 klíčových energetických objektů, které jsou opakovaně terčem ruských útoků. Podle generála Oleksandra Syrského je účinnost ukrajinské protivzdušné obrany přibližně 74 procent, což sice znamená, že většina útočných prostředků je zneškodněna, avšak zbylá část stále působí značné škody. V posledních dnech Rusko vypustilo více než padesát raket a několik stovek dronů, přičemž podle premiérky Julie Svyrydenkové šlo o jednu z největších koordinovaných vln útoků zaměřených výhradně na energetickou infrastrukturu.
Zima se tak stává další rozhodující fází války. Energetická infrastruktura obou zemí je vystavena trvalému tlaku a její udržení bude klíčové pro civilní i vojenské fungování. Zatímco Rusko se snaží využít mrazů k oslabení Ukrajiny, Kyjev sází na technickou odolnost, evropskou podporu a stále účinnější drony, které zasahují cíle hluboko na ruském území. Energetická válka se tak stává jednou z nejdůležitějších front celého konfliktu, kde o výsledku nerozhodují jen zbraně, ale i elektřina a plyn.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem. Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml. Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik. Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory. Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj. Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal. Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
