"Je to obrovská šance pro českou literaturu," je přesvědčen Kubíček, podle něhož už Němci autory sousední země v podstatě neznají. Starší generace spisovatelů, která byla spojena s emigranty, už podle něj prakticky vymizela a byla nahrazena mimo jiné tureckou literaturou, asijskou literaturou a dalšími vlnami, které stále přicházejí.
Navíc ve spolkové republice čeští a další zahraniční autoři bojují pouze o menší část knižního trhu. "Německá literatura je do značné míry soběstačná. Němci mají velkou literaturu, spoustu autorů, a když se podíváte na skladbu německého trhu, tak jen zhruba 20 procent je překladová literatura. O těch 20 procent usiluje celý svět," vysvětluje Kubíček, podle něhož je tomu v Česku přesně naopak.
I proto v normálním roce přichází na německý trh jen tři až pět českých titulů. Během Českého roku kultury v Lipsku, který byl zahájen v říjnu a skončí koncem příštího roku, tomu ale bude úplně jinak. "V průběhu tohoto roku přijde na německý trh zhruba 70 až 80 nových titulů přeložených z češtiny do němčiny," říká šéf Moravské zemské knihovny.
Mezi českými autory, kteří budou mít šanci oslovit německé čtenáře, jsou například Radka Denemarková, Bianca Bellová, Michal Ajvaz, Emil Hakl, Tomáš Halík, Iva Pekárková, Jaroslav Rudiš, Petra Soukupová nebo Jáchym Topol.
Aby se mohla "Němcům dostat pod kůži", nebude se česká literatura představovat jen během veletrhu ve dnech 21. až 24. března 2019, ale i v rámci řady dalších akcí po celý Český rok kultury v Lipsku.
"Dopad lipského veletrhu je tak tři roky. A ty tři roky má ta daná literatura buď na to, aby se etablovala v německém prostředí, a nebo ne," podotýká Kubíček ke střednědobému výhledu. "Když by to potom fungovalo tak, že německý trh by byl schopen každý rok vybrat deset až 15 titulů z české literatury, tak by to byl fantastický úspěch," míní.
