Polunin se narodil 20. listopadu 1989 na Ukrajině. Od čtyř do osmi let trénoval balet na tamní akademii, pak navštěvoval Státní choreografický institut v Kyjevě. Od 13 let žil ve Velké Británii a v 19 letech se stal nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. Za pár let ale šokoval taneční svět, když oznámil, že s tancem končí a chce se věnovat filmu.

Na dotaz, co považuje za dosud nejsilnější moment své kariéry, říká, že setkání s umělcem Davidem LaChapellem. V roce 2015 spolu natočili taneční variaci na song Take Me to Church od irského zpěváka Hoziera a její sdílení udělalo z Polunina globální celebritu. To vše ale v době, kdy chtěl s tancem skončit. "Setkání s LaChapellem bylo velmi důležité, znamenalo pro mě poznání svobodného a kreativního světa," řekl.

A zda někdy svého rozhodnutí stát se tanečníkem litoval? "Litoval jsem, když jsem zjistil, co to (tanec) je," říká upřímně s narážkou na divákům klasického baletu neznámý "taneční průmysl". "Rozhodl jsem se od tance odejít, protože jsem byl znepokojený jeho prostředím. Nemáte moc peněz, moc svobody a není tam žádná osobní pomoc. Nebyl jsem nešťastný z té práce, ale z toho kolem mě, to mi přišlo nezdravé," vysvětluje.

Ve 20 letech byl jako sólista Anglického královského baletu na vrcholu, máločeho se dá v klasickém baletu ještě dosáhnout, ale stále žil v pronájmu s dalšími lidmi, nemohl si dovolit jít na večeři... pracoval jako dospělý, ale žil jako dítě, jak říká. Vadilo mu také, že v souboru nefungoval tým, atmosféra byla prý plná žárlivosti a bez vzájemné pomoci. Pokud chtěl ale tancem vydělat peníze, pak hlavně proto, aby se mohla dát znovu dohromady jeho rodina, která se rozdělila proto, že rodiče šli vydělávat peníze každý do jiné země, aby Sergeje podporovali v jeho kariéře.

Než se rozhodl pro balet, chtěl být šampiónem v gymnastice. Vadila mu ale prý soutěživost a těžké tréninky. "Když jsem přešel k baletu, cítil jsem se úplně relaxovaný, tam nejsou soutěže každý týden...trénink ano, ale není to soutěž...Zpočátku jsem bral balet také jako sport, až po letech jsem poznal, že není. Brzy jsem ale zjistil, že to není o tom, co děláte, ale jak to děláte, že to je o emocích," říká. Přesto k jeho rozhodnutí opustit prestižní soubor přispělo právě to, že mezi tanečníky panuje obrovská soutěživost.

"Rozhodl jsem se jít do jiné oblasti, do filmu. Tam je všechno připravené, máte agenta, manažera a můžete se věnovat čistě jen tomu, co umíte, své práci.... v baletu máte na starosti plno věcí a nemůžete se věnovat vlastnímu rozvoji....," říká. Posledním tancem mělo být právě natáčení s LaChapellem, během práce na klipu ale přišlo rozhodnutí u tance zůstat. "A věnovat se tomu, abych to prostředí trochu vylepšil," míní.

O Poluninově kariéře natočil Steven Cantor film Dancer (Tanečník). V ČR ho producent Milosh Harajda uvedl již na podzim, dnes bude uveden v Národním divadle a Polunin při té příležitosti zatančí slavnou choreografii Take Me To Church. V sobotu do Prahy přiletěl z Japonska a hned po dvou vystoupeních odjíždí muž přezdívaný James Dean baletu zase pryč.

hrm jpt