"Máme k dispozici několik míst, důležité je krajinné zázemí. Potřebujeme pracovat s místem, vrátit je do stavu konce 19. a první poloviny 20. století co se týče menších políček, luk, sadů, oplocení, jezírek, jak to na vesnicích bývalo," uvedl Kmošek. Krajinný ráz lokality by se měl rekonstruovat do původní podoby podle archivních podkladů a dobových fotografií.
Členové spolku chtějí přemístit roubený výměnek ze začátku 17. století, roubenou polygonální stodolu z let 1697 až 1698 u usedlosti číslo 97 v obci Čistá u Litomyšle a roubenku v blízké obci Trstěnice. Vlastníci se jich kvůli dezolátnímu stavu budov vzdali. V budoucnu by mohly být součástí skanzenu i sušárna ovoce z Budislavi a menší zpracovatelské objekty.
Malý skanzen má vytvořit zázemí pro expozici historické vesnice a živou ukázku lidové kultury, stavitelské praxe a zemědělských a řemeslných postupů. Součástí budou i stáje a pole, která bude spolek obdělávat, slámu využije na výrobu došků. Zájemcům bude poskytovat konzultace pro opravy historických budov. Podle Kmoška se tím bude lišit od běžných muzeí lidových staveb v přírodě, která představují vybrané výjimečné objekty.
Pro projekt byl nedávno založen Institut lidového kulturního dědictví Českomoravského pomezí. Vedle sebranického spolku a jeho přátel v něm figurují také odborníci na památkovou péči, historii, etnografii a architekturu. Rozebrání staveb zvládne spolek vlastními silami s finanční podporou sponzorů a za pomoci místních obyvatel, na výstavbu skanzenu chce institut získat dotace.
Spolek archaických nadšenců se obdobné činnosti věnuje již delší dobu. V okolí Sebranic zrekonstruoval tři kaple po dřívějším německém obyvatelstvu, pořádá ukázky pravěkých řemesel a venkovských činností, obnovuje původní cesty a nevyhýbá se ani recesistickým akcím. Od roku 2012 funguje v Sebranicích Centrum řemesel.
