Výstava představuje nejen ukázky sériové produkce loutek, dekorací i celých divadel, vytvářených špičkovými výtvarníky své doby, jako byli třeba František Kysela nebo Artuš Scheiner, ale i naprosté unikáty. "Mezi nimi vyniká například jediný zachovaný exemplář prvního česky tištěného loutkového divadla u nás," upozornila kurátorka výstavy Lenka Šaldová. Vydalo ho Nakladatelství Josefa R. Vilímka v roce 1894 a reprodukuje portál Národního divadla s nápisem Národ sobě. "Téměř celý náklad ještě před uvedením na trh shořel a dodnes se zachoval patrně jediný exemplář, který uvidí právě návštěvníci dačické výstavy," uvedla Šaldová.
Dalším unikátem, který budou moci návštěvníci obdivovat, jsou ručně malované plošné loutky malíře Mikoláše Alše, které vytvořil pro své děti. Na základě Alšových ilustrací v loutkářských knížkách vznikly roku 1912 i nejstarší české sériově vyráběné loutky, příznačně zvané Alšovky. Z jejich nejranější produkce bude na výstavě k vidění slavná pohádková trojice Dlouhý, Široký a Bystrozraký.
Kromě dalších kompletních rodinných divadel z první poloviny 20. století a několika desítek loutek vyrobených firmami Antonína Münzberga, Jana Krále či Aloise Preclíka zapůjčilo Národní muzeum také loutky, které významní výtvarníci vyrobili pro své rodiny či přátele. "Vystaveni budou například Spejbl, Hurvínek a Mánička vyřezaní Janem Vavříkem-Rýzem, blízkým spolupracovníkem Josefa Skupy," uvedl kastelán.
Výstava má návštěvníkům připomenout historii loutkových divadel v českých zemích. Jeho kořeny sahají do 17. století, kdy začali zemí putovat kočovní loutkáři. Na sklonku 19. století se loutkové divadlo přestěhovalo z návsí, náměstí a hostinců i do vesnických chalup a měšťanských pokojů. Rozmach česky hraného loutkového divadla byl součástí národního obrození, a i díky tomu se tu rozšířilo tak jako nikde jinde v Evropě.
Součástí výstavy je prostor pro děti i jejich rodiče. Sami si budou moci vyzkoušet zahrát divadlo podle své vlastní fantazie či s pomocí úryvků kdysi tak populárních pohádkových her.
