Houra, který zemřel v roce 2006 ve věku nedožitých 73 let, se svými pracemi významně zapsal do veřejného prostoru Ústí nad Labem a severních Čech, kde strávil většinu života. "Jeho největší dílo je mozaika na Mírovém náměstí, která patří k největším moderním mozaikám v Evropě. Svojí výškou je vůbec největší," řekl ČTK pracovník muzea Martin Krsek.

Dílo, které vzniklo v 80. letech na zakázku tehdejšího komunistického režimu, si mezi obyvateli města brzy získalo řadu přízvisek. Kvůli několika vrstvám, do kterých je rozděleno, mu lidé říkali například "Sedm pater komunistického nebe" nebo "Nanebevzetí dělnické třídy".

"To nám posloužilo jako inspirace k názvu výstavy - Ústecké nanebevzetí Miroslava Houry. Je to dvojznačná záležitost, jednak to evokuje přístup velké části lidí k mozaice, je to pro ně možná až nechtěná památka, Houra byl kvůli ní považován za prorežimního výtvarníka," uvedl muzejník. Podle něj však Houra nikdy neslevil z uměleckých hodnot. "Byť musel a byl ochoten najít jistou míru kompromisu, jak s režimem vycházet tak, aby mohl tvořit," dodal.

Výstava ukazuje mimo jiné právě Hourovu monumentální tvorbu. "Máme tu 450 metrů čtverečních srolovaných papírových pásů, kde je mozaika nakreslená v poměru 1:1," zmínil Krsek. Expozice dokumentuje také to, že po roce 1989 Houra z mozaiky odstranil na podnět města nápis poplatný bývalému režimu. Mozaika znázorňuje některé historické momenty severních Čech, představuje také profese a hospodářská odvětví, jež byly pro region důležité. "Udělat obří mozaiku byl jeho sen už od 60. let, kdy navštívil Mexiko," poznamenal Krsek.

Na tvorbě výstavy muzeum spolupracovalo s Hourovou rodinou, vystaveny jsou věci z jeho ateliéru, deníky či poslední obraz, který už nestihl dokončit. Výstava prezentuje i miniaturu rozměrného gobelínu, který Houra vytvořil pro zasedací sál krajského výboru KSČ. "O jeho soudu po roce 1989 bohužel nevíme, máme jeho předlohu, která má čtyři metry," řekl Krsek.

Do dnešních dnů se Ústečané s Hourovým dílem mohou setkat třeba v podobě mozaiky ve školách v Krásném Březně či na Severní Terase, v mosteckém divadle visí jeho gobelín. "Dělal ale také vrata pro kostel svatého Vojtěcha v Ústí," uvedl Krsek.