"Firmy se snažily výrobky podat zábavnou formou. Aby byl divák schopen a ochoten si produktu všimnout a pak o něj třeba i projevit zájem," řekla ČTK Hlouchová. Důležitý byl často i hudební doprovod, cílem bylo, aby si lidé motivy z reklam prozpěvovali. Filmy měly jednoduché dějové linie.
Pro reklamu velké firmy vybíraly soudobé hvězdy filmového plátna, scenáristy a režiséry. "Neexistovalo, že by herci reklamu odmítli. Reklama nebyla vnímána negativně, byla to role jako každá jiná," podotkla Hlouchová. Někteří herci se dokonce stali tváří určité firmy, například Vlasta Burian byl tváří firmy Baťa, která také měla svá filmová studia.
Filmová reklama vznikala ve 20. letech 20. století, postupně nahrazovala diapozitivy. První filmy byly ještě němé, poté se přidával zvuk. V animovaných filmech byla například populární postavička kocoura Felixe, která přišla z USA. Postupně přibývalo hraných reklam.
Situace však nebyla jednoduchá, podle Hlouchové zcela chyběl teoretický základ, poslední odborná kniha vyšla v roce 1909, poté až ve druhé polovině 20. let. Neexistoval obor marketingu v dnešním smyslu, díky praxi ho v podstatě vytvářeli pracovníci velkých firem, které reklamu zadávaly. Firmy podle Hlouchové neměly zpětnou vazbu o účinnosti svých reklam, pro velké podniky, jako byla Alpa, Praga, Česká spořitelna či Baťa, však bylo nemyslitelné, aby filmovou reklamu neměly. Do konce 30. let, kdy začal protektorát, se produkce filmové reklamy oproti počátkům zněkolikanásobila.
Duhová kulička na zlínském festivalu nabízí osm přednášek a workshopů, kromě teoretických témat se mluví také o kampaních ke konkrétním filmům, například snímku Babovřesky či Příběh kmotra.
