Druhá největší věznice v Česku je ve Valdicích, kde je ale zhruba o 330 vězňů méně než na Borech. Loni plzeňská věznice vnitřními úpravami prostor dokázala zvýšit svou kapacitu nejméně o 55 lůžek v několika nových celách. Žádné další takové úpravy, které by ještě zvýšily kapacitu, už ale možné nejsou. "Současný stav nevnímám jako ideální. Velké množství vězňů je na malém prostoru - vnímáme nárůst agresivity a různé ponorkové nemoci," řekl ředitel.

Fakt, že v v borské věznici je takové množství vězňů, klade značné nároky i na personál. Věznice má 570 zaměstnanců, část je ve služebním poměru, část jsou civilní zaměstnanci. Potýká se ale s nedostatkem personálu. "Chybí zhruba 34 příslušníků v uniformách, tedy vězeňské stráže a dozorčí služby, 11 vychovatelů a další personál, který zajišťuje logistiku věznice," uvedl Vlk. Současní zaměstnanci musí sloužit přesčasy.

Věznici se nedaří získat náborem nové příslušníky. Dokonce ani tehdy, když Generální ředitelství Vězeňské služby nabízí v Plzni náborový příspěvek pro uniformované příslušníky až 100.000 korun. Vlk připustil, že práce ve věznici je mimořádně náročná - lidé pracují celý den za mřížemi, nesmějí u sebe mít ani mobilní telefon, a jsou tak "odříznuti" od vnějšího světa, navíc jsou v úzkém kontaktu s nejproblémovější skupinou obyvatel, často se zločinci nejhrubšího zrna. I když dělají potřebnou práci, společenský kredit ani finanční ohodnocení jsou velmi malé. Nástupní plat je zhruba kolem 20.000 korun.

Borská věznice je jedna ze sedmi v Česku, kde funguje školské vzdělávací středisko. Kromě několika různých rekvalifikačních kurzů tam mohou vězni navštěvovat také jeden ze dvou tříletých strojírenských učebních oborů zakončených výučním listem. Věznice má i relativně vysokou zaměstnanost - práci má 460 odsouzených vězňů. "Na zajištění chodu věznice se jich podílí 144, 220 odsouzených pracuje na střeženém pracovišti kovovýroby uvnitř věznice a zbytek odchází za prací mimo věznici. Tito vězni pracují v partnerských firmách v kovovýrobě, v pekárně a ve výrobě leteckých součástek," řekl Vlk. Zdaleka ne všichni vězni jsou ale zaměstnatelní.

Stavba, sestávající z osmi křídel paprskovitě vycházejících ze středu, je v Česku mezi věznicemi unikátem. Vlk by proto byl rád, kdyby 140 let stará věznice získala alespoň částečně památkovou ochranu. "Jsme neustále v kontaktu s památkáři, snažíme se naplnit naši vizi. Vrátit věznici do stavu, jak vypadala historicky," řekl Vlk. Podle mluvčího věznice Aleše Bláhy se proto zhruba poslední dva roky při postupných nutných opravách fasád, části oken či střech volí původní vzhled objektu. "Ty opravy bychom museli stejně provést, jedná se o místa, která jsou ve špatním stavu. Navracíme například fasády do původní barevnosti, tedy světle okrová kombinovaná s lehce tmavším odstínem," popsal Bláha. Oprava ale zabere několik let a vyžádá si postupně několik milionů korun. Snahou vedení věznice je, aby status památkového objektu získal hvězdicovitý půdorys objektu a jeho centrální prostor s kopulí a s kovovou konstrukcí. V samém srdci věznice se v prostoru sbíhají kovové lávky ze všech osmi křídel stavby.