Zhruba 1700 až 2000 uvedených podniků má napojení na německé vlastníky, řekl Walter-Borjans po prvním vyhodnocení datového nosiče, který daňová zpráva v západoněmeckém Wuppertalu obdržela 26. dubna. "Jsou mezi nimi i pobočky velkých německých koncernů," konstatoval v Berlíně ministr, podle něhož velká většina těchto firem nebyla nahlášena německým úřadům.
Už nyní je podle něj zřejmé, že data ukazují na nesrovnalosti. Je proto důvod se domnívat, že některé společnosti a jednotlivci zřizují firmy na Maltě proto, aby se vyhnuli placení daní v Německu. Částečně se tak podle Walter-Borjanse děje za použití legálních kliček, často však také nelegálně.
Úřady v Severním Porýní-Vestfálsku pátrají po daňových únicích za využití podobných dat opakovaně. V minulosti za takové informace o účtech ve švýcarských bankách tato spolková země platila i miliony eur. Podle zemského ministerstva financí ale díky tomu od roku 2015 získala na daňových doplatcích 1,8 miliardy eur (48 miliard Kč).
Švýcarsku se takové praktiky nelíbí a opakovaně proti nim protestuje. Do Německa dokonce nasadilo nejméně jednoho špiona, který zjišťoval, jak německé finanční úřady postupují při nákupech dat ze švýcarských bank. Německo ho ale nedávno odhalilo, což zkomplikovalo vztahy Berlína a Bernu.
