Podle nejvyššího soudu, který se zřídka staví proti prezidentovým návrhům a který od ledna podle agentury AFP de facto blokuje práci parlamentu, je výjimečný stav nutný k "ochraně venezuelského lidu a institucí". Opozice ho ale považuje za další koncentraci moci v rukou prezidenta, který v lednu vyhlásil stav ekonomické nouze. Minulý týden jej znovu prodloužil.
Někteří analytici tvrdí, že socialista Maduro se výjimečným stavem snaží vyhnout referendu o svém odvolání, pro které opozice již shromáždila na dva miliony podpisů. Petice za referendum nyní leží na stole národní volební komise, která podle opozice zdržuje přepočítávání hlasů. Kvůli tomu vyšly několikrát po celé zemi do ulic tisíce lidí, proti nimž policie zasahovala slzným plynem.
Pokud se referendum o odvolání prezidenta bude konat až po 10. lednu 2017 a bude úspěšné, nahradí Madura do konce jeho mandátu v roce 2019 viceprezident Aristóbulo Istúriz. Stihne-li se plebiscit dříve, musejí se konat nové prezidentské volby.
Lídr opozice Henrique Capriles po vyhlášení výjimečného stavu vyzval armádu, aby se rozhodla, zda je pro ústavu či pro Madura. Výjimečný stav dává zvláštní pravomoci ozbrojeným složkám. Role armády bude podle expertů v této krizi rozhodující.
Maduro nařídil armádě dvoudenní cvičení 519.000 vojáků a milicionářů kvůli blíže neupřesněné zahraniční hrozbě. Podle analytika Benigna Alarcona se jedná o záminku, ve skutečnosti prezident chce velkým rozvinutím vojenských sil nahnat lidem strach, "ukázat své svaly".
Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López kritiku cvičení odmítl s tím, že "Venezuela je v současné době ohrožena". Hrozbu ale neupřesnil. Uvedl jen, že ojedinělé cvičení 160.000 vojáků a statisíců záložáků a ozbrojených dobrovolníků rozhodně nechce vyvolat něčí nevoli. Armáda loni uskutečnila cvičení 100.000 mužů poté, co americký prezident Barack Obama prohlásil, že Venezuela je "hrozbou" pro Spojené státy.
Pozorovatelé se obávají vyhrocení situace v zemi. Agentura AFP v této souvislosti připomněla demonstrace z roku 2014, které si po střetech s policií vyžádaly desítky obětí. Důvodem protestů byla neschopnost vlády zlepšit dlouholetou katastrofální ekonomickou situaci, v níž lidé trpí nedostatkem základních potravin i léků.
Dekrety o výjimečném stavu a stavu ekonomické nouze otevírají cestu k vyvlastňování majetku, k čemuž minulý týden vyzval Maduro. Pohrozil konfiskací továren, které zastavily výrobu podle něj schválně, aby ochromily zemi. Podle firem je důvodem nedostatek deviz na nákup surovin.
"Situace ve Venezuele už nemůže být vážnější," prohlásil ve čtvrtek šéf americké sekce organizace Human Rights Watch (HRW) José Vivanco. Mezinárodní společenství pak vyzval, aby pomohlo zabránit eskalaci násilí.
Tento týden Venezuelu navštívila delegace exprezidentů Španělska, Panamy a Dominikánské republiky José Zapatera, Martína Torrijose a Leonela Fernándeze. Sešli se s vládou i s opozicí a jejich cílem je nastartovat dialog obou stran.
