Kůrka je ústavním soudcem do 15. prosince 2015. Už dříve uvedl, že poté počítá s návratem na NS, kde působil předtím. "Vážím si jeho dlouholeté práce v české justici. Z Ústavního soudu se jistě vrátí s dalšími zkušenosti, kterých bude moci ve své funkci v čele Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu využít," uvedl Šámal.
Předseda NS už na začátku září provedl změnu v čele trestního kolegia. Vedením dočasně pověřil Františka Púryho. Trvale by se měl funkce ujmout taktéž od začátku příštího roku. Předchozí šéf Stanislav Rizman pokračovat nechtěl.
Funkce předsedů kolegií dříve nebyla časově omezená, novela zákona o soudech a soudcích ale nově stanovila pětileté funkční období. Dobíhání mandátů dlouholetých předsedů zákon upravil ve svých přechodných ustanoveních. Ištvánkovi mandát skončil právě dnes, podle Šámala ale vyhověl prosbě a zůstane ve funkci z jeho pověření ještě do konce roku, aby zajistil kontinuitu v organizaci práce.
Kolegia u NS sdružují všechny soudce, kteří se věnují určité agendě - buď trestní, anebo obchodní a občanskoprávní. Každé kolegium má kromě tříčlenných senátů také jeden velký senát, který rozhoduje sporné případy. Nejvyšší správní soud svá kolegia loni zrušil spolu se specializací jednotlivých senátů.
Sedmašedesátiletý Kůrka je absolvent pražských práv. Zkušenosti sbíral u soudů v Plzni a Mostě, kde se stal v roce 1990 předsedou. Přes Vrchní soud v Praze se pak v roce 1996 dostal k Nejvyššímu soudu. Specializoval se na takzvanou procesualistiku, bytové právo, restituce a také třeba exekuce. V roce 2005 jej prezident Václav Klaus jmenoval ústavním soudcem. Nabídku druhého mandátu podle dostupných informací nedostal.
