Volební zákon inicioval Pinochet na sklonku své sedmnáctileté diktatury, aby zajistil pokračování vlády pravice. V praxi zajišťoval středopravé koalici polovinu křesel v každém okrsku, v němž se jí podařilo získat alespoň třetinu hlasů. Rozdělením na velký počet malých okrsků rovněž výrazně znevýhodňoval malé strany, které nejsou členy žádné ze dvou velkých chilských volebních koalic.

Hlasování v Senátu, kde strany podporující Bacheletovou neměly - právě kvůli platnosti Pinochetova volebního zákona při minulých volbách - zajištěn dostatek hlasů, předcházela více než dvanáctihodinová debata. Středolevé koalici se nakonec podařilo získat na svou stranu i dva opoziční senátory a reformu schválit.

Bacheletové se tak podařilo skoncovat s nedemokratickým prvkem chilského systému, o což se neúspěšně snažilo několik chilských prezidentů od roku 1990, kdy Pinochetova éra skončila.

Opoziční Nezávislá demokratická unie, která z dosavadního systému profitovala, hodlá reformu napadnout u ústavního soudu. "Ten návrh není jen nespravedlivý, nýbrž je i ústavně nepřípustný," prohlásil její člen a senátor Hernán Larraín.

Na základě reformy dojde rovněž k dalším změnám. Počet poslanců vzroste ze 120 na 155, senátorů bude 50 místo 38. Kvóty rovněž zajistí výrazně více míst na kandidátkách ženám, kterých je v místním parlamentu necelá pětina, což zemi podle nevládních organizací řadí až na 93 místo na světě co do zastoupení žen. Nová norma zajišťuje, že na kandidátkách jednotlivých stran se nesmí objevit více než 60 procent zástupců jednoho pohlaví. "Tento budoucí systém nám dovolí lepší reprezentaci v parlamentu, kde bude více a lepších nápadů," řekla dnes Bacheletová, která je známou zastánkyní zastoupení žen v politice.