Podle ÚS však v podobných případech o bezdůvodném obohacení nelze hovořit, a justice by proto žalobám tohoto typu vyhovět neměla. ÚS zdůraznil, že cílem zákona o půdě bylo vydávat zemědělsky využitelné pozemky, což není případ zeleně na sídlišti ani jiných veřejně přístupných prostranství.

"Pozitivní určení vlastnictví ve prospěch restituenta by odporovalo účelům zákona o půdě," řekl soudce zpravodaj Ludvík David. Problémy plynoucí z již vydaných veřejně přístupných parcel lze podle ÚS nejlépe řešit dohodou obcí a restituentů. Další možností je vyvlastnění státem, patrně s náhradou. Konkrétní řešení ale ÚS nestanovil - dal jen obecné doporučení. "Prioritou je jakákoliv dohoda," zdůraznil David.

ÚS se nyní konkrétně zabýval spornou parcelou s výměrou 1304 metrů čtverečních. Podle katastrální mapy ji tvoří podlouhlý travnatý pás oddělující vozovku Mazurské ulice v Troji od sídlištního parkoviště. Technicky vzato jde podle Prahy o takzvanou silniční vegetaci, která přísluší k místní komunikaci.

Pozemkový úřad v roce 2007 přesto rozhodl o vydání parcely dědicům původních vlastníků. Praha nesouhlasila, a tak právníci hlavního města podali žalobu na určení vlastnictví. Obvodní soud pro Prahu 8 ji v roce 2011 zamítl, stejně jako loni odvolací Městský soud v Praze a Nejvyšší soud. Nyní se musí sporem znovu zabývat obvodní soud. Zástupci Prahy ani restituentů se dnešního vyhlášení nezúčastnili.

David opakovaně zdůraznil složitost a kontroverzní povahu podobných sporů, kde proti sobě stojí práva restituentů a veřejný zájem na užívání pozemku, který se patrně již nikdy nevrátí do zemědělského půdního fondu. Zákon o půdě z roku 1991 podobné situace výslovně neupravuje, rozhodnutí jednotlivých pozemkových úřadů i soudů se proto rozcházejí. Existuje prý řada sporů, které jsou sice svým předmětem příbuzné, ale v důležitých detailech se liší. Jde například o pozemky v průmyslových areálech nebo nad inženýrskými sítěmi. ÚS se podle Davida snažil nález formulovat co nejobecněji, přesto nepokrývá všechny situace z praxe.

Tříčlenný senát ÚS nebyl při rozhodování jednotný. David s Kateřinou Šimáčkovou přehlasovali Ivanu Janů, jež sepsala odlišné stanovisko k nálezu. Kritizuje v něm nový, extenzivní výklad zákona o půdě. Právům restituentů je podle Janů nutné přiznat prioritu, individuální sporné případy by měla citlivě vyřešit justice.